pondělí 25. března 2019

INSPIRACE... ZBYTKY MUSÍ PRYČ!

Nevím, jestli to tak máte i vy, ale mně se teda tvořivý "bordýlek" hromadí neuvěřitelnou rychlostí. Znáte to taky? Jdete si vyříznout jeden motiv, ale když už jste u toho, máte venku šablonu i papír, vyříznete rovnou 2x, 3x... 10x :-) Jdete razítkovat na konkrétní přání konkrétní věc, no ale když už máte to razítko v ruce, špinavé od inkoustu, porazítkujete, na co přijdete. Já si totiž vždycky řeknu, že to přání udělám víckrát, když už jsem ho pracně vymyslela, jenže ve finále mi vždycky nějaký kousek "skládačky" chybí. K dotisknutí nebo k dovyřezání už se nedostanu (protože bych to zase musela tisknout 2x, 3x, 4x... chápete, že jo?)... a pak mi prostě ty věci přebývají. Je to kolotoč, který má teda celkem jednoduché řešení - stačilo by občas něco "lichého" vyhodit. Jenže to nemůžu, to snad chápete taky :-) 

V sobotu jsme v Pretty Papers měly tvořivý dýchánek a já si dala závazek, trochu si od všech těch zbytků a přichystaných drobností pomoct. Když jsem podobnou akci absolvovala naposled, dopadlo to celkem katastrofálně a výsledek tady ani nemůžu ukázat :-))) Ta přání nemůžu nikdy nikomu poslat! Se smíšenými pocity jsem se tedy pustila do první série.

Dělám často různé vzorky na kurzy, pak to jedu ještě jednou přímo na kurzu "live" a tyto vzorky to pak nikdy nemají šanci dotáhnout až na přání - ta mám samozřejmě na ukázku hotová už před kurzem. Modré pánské kartičky mi zbyly po kurzu na Big Shot, zkoušely jsme přenos barvy pomocí embossovací kapsy. 

 Skóre použitých zbytků: 3 karty, 2 bílá kolečka, výřez dárku, černá čtvrtka, vytištěný nápis všechno nejlepší.


Tyto kartičky skladuji a přendávám z šuplíku do šuplíku určitě dobrých 5 let. Pokud si dobře pamatuju, jsou z jednoho z prvních libereckých kurzů - zkoušely jsme různé techniky s distress inkousty. Tato barevná kombinace i výsledné ladění je naprosto mimo můj styl, takže tady jsem musela hodně improvizovat :-) Třeba někomu i tak udělají radost...

Skóre použitých zbytků: 2 nabarvené karty, růžový motýlek, zlatý motýlek (z kurzu metalické fólie), oba nápisy 



I tyto barevné kartičky jsou z jednoho dávného kurzu na distress inkousty. Opět pro mě netypické barvy, ale když máme to jaro, proč ne :-) A tady bylo skóre obzvlášt dobré!

Skóre použitých zbytků: dvě barevné karty, zelená karta, dva nabarvení motýlci, vyřezané nápisy, černý štítek


Na vánočním kurzu jsme kromě jiného pracovaly také s maskami a texturovací pastou. Je to jedna z mých oblíbených technik a tuto konkrétní šablonu mám obzvlášť ráda. Ač jsme převážně "patlaly" stromečky, hvězdičky a sníh, nedalo mi to a musela jsem vyzkoušet i tento motiv. Vánoce už jsou over, takže ze vzorku vzniklo přání třeba k narozeninám...

Skóre použitých zbytků: 2 nabarvené karty, 2 nápisy, stříbrný štítek


A pak tu máme ještě dva samotáře... Distress inkousty v kombinaci s embossováním. Jojo, ty distress inkousty jsou prostě věčné. A to ještě nevíte, jaká mi tu vzniká krásná kupička vzorků s distress oxide inkousty :-)

Skóre použitých zbytků: (stoletý :D) výřez palmových listů , plonkovní přání s vytištěným nápisem

A tohle už je favorit celého mého snažení. Distress pozadí (jak jinak) a bezprizorní výřezy kytek, které se mi nikdy nikam nehodí :-) Často vyrábím přání, vyzkouším několik variant, jednu vyberu a ostatní výřezy nepoužiju... No ale přece je nevyhodím, že? A tak čekají na svůj velký den...




Určitě jste si všimly, že na žádném přání není nic světoborného, nijak zvlášť kreativního, ani originálního. Cílem bylo efektivně a jednoduše zpracovat zbytky, což se mi celkem podařilo, ale hromádka je teda tak nějak pořád stejná :-)

Každopádně metál pro všechny, které dočetly až sem a brzy zase na viděnou! Třeba u zbytkového speciálu. Mé plány jsou totiž velice ambiciózní :-) Díky za návštěvu!

pátek 22. března 2019

GIVEAWAY + CHALLENGE INSPIRACE... LAYOUT "MOUNTAINS ARE CALLING"

Sportovní téma březnové challenge je mi mimořádně blízké. Pocházím ze sportovní rodiny, stejně tak i Šárky tatínek, díky sportu jsem se také potkali.  Z lásky k zimním sportům jsem se částečně vyznala už v minulém článku a dnes to umocním jednoduchou stránkou. Dnes žádné zahlcování :) Tento článek je o tom, jak jsem se pokusila vypořádat se sportovní fotografií, která hýří barvami a o tom, jak mě inspirovala stránka jiná, tématicky ze zcela jiného ročního období

Barevnost fotografií ze závodů je moje věčné trápení. Často to řeším různými filtry, ořezávám někdy až hanebně a když už opravdu nevím, co s tím, udělám fotku černo-bílou. A udělat to tak, abych úplně neztratila souvislosti a atmosféru, ...někdy to hraničí až s trýzní :)) S touto fotkou to nebylo jiné. 


Fotka je loňská a moc se mi líbila, chtěla jsem jí nechat velkou. Kdyby tam aspoň nebyly ty reklamy! :) Oříznutá je stejně. Nad reklamama jsou ještě davy fandících rodičů, v barevném oblečení samozřejmě. A pod Šárkou ještě červeno-žlutý plůtek a modré plastové hranoly, co vymezují trať. Scrapově zcela neuchopitelné. Pruh fotky jsem zužovala tak dlouho, dokud mi nezbylo dostatečně velké místo na nápis a něco málo textu pod ním.


Nápis 'mountains' je ve fontu Scoothlane a najdete ho zdarma ke stažení na Dafont. Kde tedy najdete opravdu spoustu krásných fontů, pozor, dá se tím ztratit opravdu spousta času :) Napasovala jsem nápis na A4 naležato, aby byl akorát vysoký a akorát široký, je tedy trochu deformovaný, ale plotr vám tohle dovolí. Vyřízla jsem totožný nápis dvakrát a slepila dohromady. Je mi trochu líto, že písmeno "t" vyšlo přímo Šárce do nohou a její "krásný styl" tolik nevynikne, tak jsem aspoň dokreslila hůlku a špičku lyže pod nápis. A dobře, má tu zadní nohu pokrčenou, ale já bych na šupináčích takový skluz nevykouzlila :)

Papír je z nádherné vodovkové kolekce Fly and Scrap od Elizabeth Craft - Moda Scrap. Barevně mi ladil aspoň s Šárčinou bundou a čepičkou. Černá písmenka samozřejmě od Tima a bílá puffy abeceda  od Studio Calico je moje nejmilejší a pomalu docházející. Vločky vyříznuté na plotru z vellumu a prošité. Navrch ještě cákance bílou akrylovou barvou.


A čím že jsem se to nechala inspirovat? Touto nádhernou stránkou od Steffi Ried. Na nástěnce ji mám už dlouho a vždy jsem si myslela, že čeká na nějakou podobnou fotku....cha chá :))


Ráda bych vás podpořila ve snaze si něco podobného zkusit natolik, že mě napadla taková mini soutěž. Napište do komentářů jaké slovo by se vám hodilo na vaši stránku. Já mám "mountains", Steffi "magical". Jaké je to vaše? Vylosujeme pak jednu z vás, které její slovo vyříznu na plotru a pošlu, aby mohla svůj nápad zrealizovat. A případně se nám pochlubit...


Těším se na vaše slova a těším se na příště :)

středa 20. března 2019

INŠPIRÁCIA... PRVÉ JARNÉ LISTY

Pri mojom poslednom nákupe na Pretty Papers som si do košíka vložila krásny papier s motívom drobných jarných lístočkov Spring Market od Carta Bella. Potrebovala som ho na svadobnú knihu v štýle greenery a zákazníčka si ho vybrala, veľmi sa jej páčil. Na svadobnú knihu som potrebovala z neho len malý kus, tak som ho chcela použiť ešte na priania (teraz na jar sa mi zdal perfektný) - na veľkonočné, aj na svadobné:


V poslednom čase ma začalo veľmi baviť vystrihovanie. Je to pre mňa relax, vystrihujem hlavne večer, pri televízii a môj muž sa len smeje že film nepozerám ale počúvam :) Ale fakt ma to teraz baví. Tak som si z tohto papiera navystrihovala kopec listov a z nich som na druhý deň spravila priania. Kombinovala som ich s bielym papierom

Ako prvé som spravila veľkonočné prianie s malým zajačikom. Raznicou som si vysekla z bieleho papiera kruh, na ktorý som napečiatkovala nápis Veselé veľkonočné sviatky. Po okraji kruhu som prilepila pár vystrihnutých listov, malého zajačika z lepenky, mašličku zo špagátu a malý Sweetheart kvietok. Kruh som 3D kolieskami nalepila na biely papier, a ten som 3D páskou nalepila na základ pohľadnice:


Druhé prianie je tiež veľkonočné, vybrala som si lepenkový výrez veľkonočného vajíčka a dvoch malých motýľov:




Išli mi spraviť veľmi rýchlo, sú v podstate veľmi jednoduché, a tak som do tretice spravila ešte jedno svadobné prianie. Na kruh z bieleho papiera som teraz lístky nalepila po celom obvode do tvaru venčeka a do stredu som nalepila výrez spojených sŕdc:


Vystrihnuté lístky som nalepila aj pod venček a na ne som dala opäť mašličku zo špagátu a Sweetheart kvietky:


Na spodnej časti je už len pečiatka s nápisom Mladomanželom:


A keďže mi ešte kúsok papiera ostal, idem vystrihovať ďalej :) Na záver by som ešte chcela ukázať svadobnú knihu, ktorú som pre moju zákazníčku na želanie spravila, a vďaka ktorej som tento papier vlastne kúpila:


Prajem krásny začiatok jari!


pondělí 18. března 2019

MOJE PRACOVNA... TEREZKA

Tento příspěvek je o tvoření, ale trochu jinak. Před Vánoci jsme s manželem dostavěli po dvou letech náš dům natolik, že jsme se mohli nastěhovat. Nastala tak chvíle, o které všichni tvrdí, že je lepší vyhořet ... stěhování. Já k tomu ještě dodávám, že ten, kdo nikdy nestěhoval scrapbookovou pracovnu, vlastně neví, co povídá.

Když jsem navrhovala dům, věděla jsem naprosto jasně, že tak jako chci garáž (nechci do konce života škrábat auto :-)), musím mít i pracovnu. Měla jsem v hlavě seznam věcí, které tam musí být - velká okna a hodně světla, velký stůl orientovaný do prostoru, známý "severský vozík" a křeslo pro kámošky/ségru/mamku. Jo a po návštěvě Didi prodejny ve Znojmě jsem chtěla skříňky Alex :-)

Velký oči, co?!?! No, vlastně máte pravdu. Na druhou stranu, když je možnost mít svůj prostor, proč toho nevyužít. Navíc výroba přání pro mne není pouze koníčkem, ale hlavně velkým relaxem a tak nějak kompenzací mého hektického zaměstnání.

Dlouho jsem přemýšlela, jak tento příspěvek pojmu. Nakonec jsem se rozhodla pro krátké video a několik fotografií. Nafotila jsem pomůcky nebo vychytávky, bez kterých si už nedovedu představit svůj "tvořivý život" :-) Přináším trochu inspirace pro ty z vás, které se třeba na přeměnu pracovny chystají nebo stále přemýšlí, co by vylepšily... Tak teď už opravdu příjemné počtení :-)


Nejprve mrkněte na krátké "průvodcovské" video, které jsem natočila, a já později vypíchnu několik věcí, které mi usnadňují práci. 


A co mi tedy vlastně usnadňuje můj tvořivý život? V první řadě musím zmínit štítkovač, který používám k popiskům. Tisknu je nejen na polštářky distress inkoustů, ale také na razítka nebo jako označení skříněk. Já používám značku Brother.


Další pomůckou v organizaci pracovny jsou plastové pořadače na papíry. Používám vlastně hlavně dva - oba od Cropper Hoper. Na barevné papír jsem si zamilovala černý pořadač CH Easy Acces Paper Holder. Na ostatní pomůcky mám zase nejraději průhledný pořadač CH Paper Holder a rozdělovače, které je možné dokoupit.


Pro přehlednost a snadnou manipulaci se mi osvědčili průhledné plastové kontejnery. Ukládám do nich Distress inkousty, razítka, ale i psací potřeby na stole. Velmi snadno se s nimi manipuluje - zkrátka vytáhnu na stůl a hrabu - a ve skříni je jasně vidět, co se v nich ukrývá :-) Vyhovují mi jejich "madla", za která je tahám z polic ... Já je kdysi koupila na Amazonu, ale nemohu je nikde dohledat. Tak alespoň něco podobného - mrkněte na Amazonu na plastové boxy mdesign ;-)


Mám pocit, že poslední dobou všude tuto pomůcku vidím, a tak tento "severský vozík" jistě nebude překvapením ani u mě :-) Co já mám na něm ale nejraději je možnost uložení všech mých fixů na jeho vrchní patro. Můžu si ho přisunout k ruce a na stole mít čisto. Mám přehled nad všemi odstíny a mnohem snadněji si mi tak barvy hledají.


Hodně vychytávek, které mi fungují, mám na pracovním stole. Kromě dvou super lamp, které si mohu natočit, jak potřebuji a elektrického Big Shotu, mi manžel vymyslel výsuvné zásuvky. Z nich jsem opravdu nadšená, protože nikde nemusím tahat prodlužovačky a navíc je v této zásuvce i možnost USB připojení na síť.


Z boku stolu mám držáky na horkovzdušnou pistoli a Fuse Tool. Jsou to silikonové držáky primárně určené pro kuchyně, ale já na ně v pracovně nedám dopustit. Najdete je třeba na Amazon - Holster Silicon Holder.


Pro skladování a manipulaci s vyřezávacími šablonami využívám látkové organizéry s magnetickými fóliemi. Organizéry jsou skladné, zapínatelné na zip a uvnitř jsou plastové kapsy s magnetickou fólií. Ještě nikdy se mi nestalo, že by mě tento systém ukládání zklamal - z uzavřeného organizéru se nic neztratí/nevypadne; nepráší se na šablony a jednoduše ho postavím na polici...


A jako úplně poslední pomůcku vám chci ukázat magnetickou tabuli. Já ji miluji!!! Pomocí magnetů si na ně připevňuji přání, která se mi líbí/dostala jsem; zbylé výřezy ze šablon apod. Je to nejen přehledné, ale zároveň tabule v pracovně vytváří dekoraci :-) Já mám dva kusy "severského řetězce".


A to je z mé pracovny vše :-) Pokud máte jakýkoli dotaz, ráda zodpovím a budu se na vás těšit u další inspirace.

Krásný den!

čtvrtek 14. března 2019

INSPIRACE... SEŠIT NA POZNÁMKY "TUKAN"

Je to takový zvláštní název pro tenhle projekt, ale je zcela příznačný. Jedná se o obal na sešit. Kdysi jsme měli v práci takový hrneček. Cosi se do něj ukládalo. Hrneček byl s motivem ptáka - tukana. A tak se vžilo úsloví "Je to v tukanovi." nebo "Dej to do tukana". Jenže uuups :-), něco se stalo a hrneček se rozbil. Ale protože funkce tukana nezanikla, založil se sešit a název zůstal. A protože mám k dispozici tahle krásná razítka, neodolala jsem a sešitu udělala obal.


Na akvarelovou čtvrtku jsem pomocí pigmentového prášku Ken Oliver vytvořila podklad. Usušila jsem jej horkovzdušnou pistolí a nalepila vybarvené a vyřezané razítko tukana, palmy a několika květů.


Čtvrtka musí být před aplikací navlhčená a pozor, práškový pigment je barva velmi intenzivní, stačí pouze pár zrníček


Pak jsem z barevného papíru naměřila, vystřihla a narýhovala obal na malý sešit. A tukan byl zase na světě.



Krásný den přeji :-)

úterý 12. března 2019

MŮJ PLANNER... LEDEN A ÚNOR

Nikdy jsem nebyla velký plánovač. Tedy přesněji řečeno, nikdy jsem moc neuměla používat diáře a jiné notýsky. Každý rok si ho pořídím a těším se, jak mi v tom našem bláznivým životě pomůže. Jak budu mít letos vše pod kontrolou....no nemám. Počáteční odhodlání mi vždy vydrží tak měsíc a pak už ho otevřu minimálně. Zapisuji si tam akorát doktory a akce plánované dlouho dopředu. Zapíšu a kolikrát se mi stane, že už nikdy víc nepřečtu. Co nemám na očích... Věřím své hlavě a od pověsti nespolehlivého sklerotika mě zachraňuje nástěnný rodinný kalendář. To je geniální věc a věřím, že tento systém "prosákne" časem i do scrapbookového světa.

Tak proč jsem si pořídila planner a ještě o tom vytvořila článek??! Protože mě to hrozně láká, líbí se mi to a prostě protože to chci zkusit. Nemám v plánu tady psát o tom, jak plánovat. To opravdu ne. Mě vlastně plánování hrozně štve :) Tu krásnou, nemalou knihu jsem si pořídila s tím, že to bude víc moje a o mě. Takový deník, záznamník toho, co chci, umím, můžu a samozřejmě "musím". A ráda bych si zkusila nový formát a spoustu ozdobiček a vychytávek, které se na stránky moc použít nedají. 



Volba padla na A5 planner od Webster's Pages - Buffalo Plaid s náplní. Je to neuvěřitelně krásně zpracovaný výrobek, luxusně zabalený a kvalita je na něm vidět na první pohled a cítit na první dotek :)

Tento krásný diář je moje prvotina, zdobení a organizace toho co psát a jak to psát se bude vyvíjet. Přední kapsičky jsou připravené na nálož zdobení. Na zimní měsíce jsem si vybrala něco z papírových výřezů Holiday Vibes od Pink Fresh Studio a aršíky 4x6 samolepek od Simple Stories Freezin' Season.  Je to poněkud skromnější, ale já se to naučím :)


Každý měsíc je v papírové náplni rozdělovník se jménem měsíce. Nápis je ve zlaté barvě, krásným fontem a věřím, že k tomu půjde nakombinovat úplně cokoliv. Tento rozdělovník jsem se rozhodla každý měsíc zpracovat jako scrapbookovou stránku s tím, že použiji fotku z daného měsíce a musím na ní být já:). Netrpím narcismem, ale už jsem dostala tolik výtek, že v Šárčiných albech nemám žádné vlastní fotky, tak to zkusím trochu napravit. Ale decentně :)


Další malé pravidlo, které jsem si vymyslela je fotka každý týden. Nedatovaná náplň má vždy týden na dvoustranu a první okénko je prázdné - tam přijde fotka. Vtipný formát 4x13 cm mi to dělá ještě zajímavější, budou to hlavně výřezy a takové náladovky... tam už Šárka určitě být může:).


Fakt, že je náplň nedatovaná dává prostor další kreativitě. Každý měsíc mohou být čísla / data jiná. Já si zatím vypomáhám třeba samolepicí abecedou Teensy Type od Doodlebug. Razítka jsem si pro začátek vybrala co nejuniverzálnější a volba padla na ty od Aladine - Stampo Planner. Manipulace s nimi je hrozně zábavná :)


Washi pásky se nad stolem třesou na své probuzení. Třeba ta od Fancy Pants a nebo univerzální proužky.


Přeskočím do února.  Prosinec, leden, únor a samozřejmě i březen (a někdy i duben) jsou u nás ve znamení hor a lyžování. Sníh, zimu a lyže miluju. Běh na lyžích je můj osudový sport a nemůžu bez něj být. Dal mi spoustu zážitků, přátel a stále mi dává sílu a svobodu mysli. Dal mi také zkušenost toho, co vím, že vydržím a naopak mě staví nohama na zem. Nikdo nemládneme :)) Howgh! Těším se i na vaše sportovní vyznání v březnové challenge...:))


V únoru se to všude hemžilo srdíčky a já nakažena touto náladou si jedno vyrobila do diáře.  Je vystřižené z acetátové folie, sešité a naplněné mixem úžasných flitrů My Valentine od Buttons Galore. A v marnivě zdobivé náladě jsem zavěsila do diáře řetízek se třemi střapečky.  Dva menší jsou ze zásob od Crate Paper a růžový koženkový je Moroccan Haze od Papermania. K mání je tahle nádherná sada i v "klučičích" barvách - mám ji taky:).


Zpětně si dopisuji i údaje třeba o počasí, třeba to že napadlo skoro 40 cm sněhu. Jestli si vzpomenete na tu únorovou nadílku na začátku měsíce... V neděli 3. února jsem musela být ráno v sousední čtvrti. Na sněhu řídím docela obstojně a už jsem zvládla na horách spoustu nekomfortních situací. Ale zapadnout v Praze - Košířích... to by byla trochu moc velká ostuda... jela jsem hlubočákem všechny semafory na červenou.  Kdybych zastavila, už se nerozjedu. Naštěstí tam žádný jiný blázen nejel :)) A třeba takové věci si chci do diáře psát - historky bez fotek.


Nejsem žádný krasopisec. Texty na scrapbookové stránky tisknu výhradně na tiskárně, pro lepší estetický dojem. Diář bude autentický. Tedy kromě těch měsíčních předělů. Když to bude moc příšerný, tak to prostě zaklapnu a určitě to nezveřejním. Třeba se mi to bude s odstupem pár let líbit. Stejně jako ty moje vlastní fotografie :)


Prvních pár stránek jsem psala klasickým gelovým perem,  pak jsem si ale jednu šeredně rozmazala a od té doby raději tenkým permanentním popisovačem. Není moc "fancy", ale funguje.


Diář vnímám jako něco mezi PL, klasickým layoutem, minialbem a TN. V kabelce ho nenosím, ale na hory si ho beru a tajně doufám, že si třeba najdu chvilku a něco do něj napíšu.  


Díky za shovívavost :)