Poslední pražský kurz před prázdninami, který jsem lektorovala pod křídly Pretty Papers, byl věnovaný vintage přáníčkům. Tahle "otrhaná" romantika je moje srdcová záležitost, a tak jsem se nemohla dočkat. Protože jsme se zase měli parádně, přináším tuhle reportáž, abych Vás namlsala a navnadila na další kurzíky. Račte číst právě teď!
Tentokrát začneme pohledem do zákulisí. Přípravy na kurz startovaly u mě už týden, dva předem, kdy jsem po večerech nepřetržitě vytvářela ukázky. Jenže se mi dařilo je obratem rozdávat, a tak jsem pořád neměla hotovo, lepila jsem další a další, až se z toho stal téměř začarovaný kruh. Nad posledním přáníčkem jsem se vztekala ještě ve čtvrtek ráno, protože čím víc spěcháte, tím víc vám všechno padá, lepí se to tam, kam nemá a tak podobně.
Hodinu před kurzem je třeba nastěhovat všechen scrapbookový arsenál do auta a převézt ho na místo činu. V tuhle chvíli vždy zjišťuju, kolik "krámů" už jsem doma nashromáždila, protože bezezbytku naplním kufr našeho kombíku včetně zadních sedadel. S myšlenkami na to, co jsem zapomněla, vyrážím a cestou se stavuji pro občerstvení. Na Vinohradech jsem kolem 17.hodiny (půl hodiny před kurzem), modlím se, abych našla v kabelce klíče od Atelieru a abych nedostala pokutu, protože stojím v modré zóně. Po boji s mříží se dostávám dovnitř, zapínám topení, rozsvěcím a dávám vařit vodu na čaj. Potom mě čeká druhá šichta - než vynesu všechen materiál z auta, jsem zpocená jak myš a v tu chvíli už to nezachrání ani moje Rexona ("Nezradí vás..." - Ha, ha, ha.). Rychle jdu přeparkovat auto, místo nikde, takže parkuju snad až na druhém konci Prahy a klušu zpět k Atelieru. Trhnu si osobák na čtvrtku a do Atelieru doběhnu přesně tak, abych stihla vše uspořádat, než přijdou první účastnice.
V 17:30 už bylo všech 5 "tvořilek" na svých místech a já jsem se pustila do výkladu. Protože jsem se ale sama nemohla dočkat scrapování, teorii jsem tentokrát malinko ošidila. A tak jsme se záhy pustily do prvního vintage přáníčka. Tvořilo se podle vzoru, i tak bylo ale úžasné pozorovat, jak každá z žen pojala svůj projekt jiným způsobem.
Protože tématem kurzu bylo "vintage" přáníčko - hlavní roli hrál postaršovač papíru, krajky, růžičky a Distress Inkoust v barvě Tea Dye. Postaršovalo se o sto šest až se v půli večera ozvalo: "Sakra, právě jsem si postaršila i sukni..."
K dispozici byl taky šicí stroj, který se nakonec (i přes počáteční nedůvěru stal) oblíbeným pomocníkem při zdobení přáníček. Obešlo se to bez zranění a naopak v sobě dámy znovuobjevily šicí potenciál :-) Kdo zvládl první přáníčko, zkušeně se vrhnul na druhé, a tak se na konci večera na "výstavce" nashromáždila nádherná sbírka vintage přáníček. Posuďte sami - tiply byste, že některé z dam byly úplné začátečnice?!
Když jsme se rozloučili a já šla pro auto, bylo právě po dešti a všude to krásně vonělo. Tentokrát jsem neběžela, ale užívala si příjemnou předprázdninovou atmosféru. Scrapbookový večer se povedl, dámy odcházely spokojená, a mně - i když jsem toho měla po celém dni plné kecky - bylo skoro až líto, že další kurz bude asi až v září.
Třeba se na něm ale potkám právě s Vámi!
Krásné tvoření!
Žádné komentáře:
Okomentovat