PROJECT LIFE S DIANOU... CLEAN AND SIMPLE PODLE MĚ

Když jsem v únoru ztratila svoje milované PL album 2015, poznala jsem, jaké to je, být součástí skvělé scrapové komunity. Ostatně článek o tom, jak jste se na mě "domluvily" a co jste mi připravily za překvapení si můžete přečíst na mém blogu. Kromě obrovské spousty krásných PL kartiček s věnováním jsem od své drahé scrapové přítelkyně Jany Bennett dostala i celou stránku, připravenou pro vlepení fotek. To aby mi to rychleji ubíhalo, až budu svoje album znovu lepit...  :-)

Co vám budu povídat, tu myšlenku jsem zavrhla už pár dní po ztrátě alba, tolik hodin volného času extra už totiž do budoucna asi nenashromáždím. Ale na tuhle stránku přecijen došlo, a teď mi přišla vhod, protože jsem si předsevzala, dostat se do konce roku aspoň do podzimu... A to je docela výzva. Jak se mi scrapovala stránka, kterou jsem dostala darem, a jak jsem jí vytvořila druhou polovičku? Pojďte se podívat, jestli se to aspoň trochu povedlo...

Janu určitě znáte a taky víte, že náš styl je krapet odlišný. Zatímco já ráda kytičky a vintage, ona zase clean&simple a bílou. Ale jak říkám, je to kamarádka, a tak zvolila pro mě přijatelnou variantu pastelově barevných kartiček. Kam se ale vejdou moje oblíbené koláže, na to jsem byla zvědavá... :-)

A taky, že se nevešly. Stejně jako ve vztahu, jsem prostě musela udělat kompromis a vzdala jsem se koláže fotek a vybrala jen ty nejlepší.... Těm už se ale zase musela přizpůsobit stránka. Schválně, najdete všechny změny, které jsem na ní udělala? :-)

Nebylo jich zas tolik. Jani bystře nalepila popisky i visačku na 3D lepicí pásku a tak jsem mohla fotky v podstatě jen zasouvat.

Protože se mi úplně nehodila kartička s nápisem "How lucky I am to have you" (v překladu "Jak moc jsem šťastná, že Tě mám"), obětovala jsem ji jako podkladovou kartičku pro mou footfie. Jediná fotka Honzy z tohoto týdne byl jeho odpolední šlofík a tam moc lásky z mé strany neproběhlo... ;-)

Jenže najednou bylo na stránce až moc přefotkováno. Využila jsem tedy toho, že Janča na kartičku našila cedulku, tudíž se dá vytáhnout a já ji mohla schovat pod papír, který celou stránku víc zjemní. Aby se na schovanou fotku nezapomnělo, použila jsem štítek, na který jsem narazítkovala "uvnitř". To by mělo být blbuvzdorné, i když jen čas a návštěvy to prověří... :-)

Poslední věc která zmizela byl nápis "I will always .......... you!", protože na fotkách je moje kamarádka s jejím synem a já nemohla přijít na nic, co by se tam hodilo. Cokoliv mě napadlo bylo buď blbé, nebo moc dlouhé. A tak jsem po chvilce váhání nápis odlepila a poradila si s kartičkou jinak.

 

Protože jsem byla v PL laufu a chtěla jsem využít své energie, rozhodla jsem se nalepit i další týden, a dost mi v tom pomohlo, že jsem měla zbytky téhle kolekce a dokonce i pár výseků a samolepek.

Napodobit styl Janči nebylo zas tak jednoduché, jak se na první pohled zdálo, protože se mi toho na kartičkách pořád zdálo málo nebo moc, fotky mi k nim pořádně neladily, ale už jsem nemohla cuknout, protože mi na krku visel i páteční (dnešní) PL deadline.

P.S.: Fotka počítače pochází z víkendu, kdy jsem byla sama doma a posílala Honzovi pozdrav na školaní alá "podívej, jak jsem si dokázala do počítače s jedním USB připojit harddisk, myš, klávesnici i monitor..." Přítelkyně programátora se ve mě nezapře a Honza byl patřičně hrdý :-)

Je opravdu zvláštní, jak mi ty clean&simple stránky v mém albu dávají nejvíc zabrat, ale děkuji Janičce, že mi mě tímhle darem zase přiměla trochu odbočit ze zajetých kolejích, ve kterých člověk při tvoření občas ustrne...hlavně, když dohání.

Jo, ale tentokrát mě před kolážováním neodradilo nic... Vedle jsem to jen vyvážila hezkou pěkně velkou fotkou do celé kapsičky ;-)

Dva týdny scrapnuté, a nakonec to ani tak nebolelo, takže pokud by mi chtěl někdo další poslat skoro hotovou stránku, vůbec bych se nebránila :-) Ale další album si kvůli tomu teda ukradnout nenechám, to už bych nejspíš nerozdýchala... ;-)

Tak ať je i Váš "lajf" jeden velký projekt!