INSPIRACE... WINTER WONDERLAND (2. část)

Někdy přemýšlím nad tím, co způsobí fakt, že je v nové kolekci jeden papír, kvůli kterému jsem ochotná ji koupit celou. Jestli nad ním designer strávil nejvíc času nebo naopak. Jestli to byl první motiv, který vznikl nebo naopak poslední. Kolekce Winter Wonderland od Simple Stories se mi sice líbí celá, ale papír "Warm Winter Wishes" je prostě nejkrásnější. Tedy pro mě.

A ano, přiznávám, že mám velkou slabost pro papíry, které už mají jistou "přípravu" na kompozici. Vlastně jsem takto začínala - prostě jsem prořízla kytičku, vsunula fotku a dozdobila. Na této stránce jsem se tedy k této technice zase vrátila. Prořízla jsem lístek a šišku a vsunula fotku v rámečku. Pak už jen vystříhala pár kytiček a dozdobila.

Stránka je o tom, jak Šárka ujela svých prvních 10 km na lyžích a také o tom, že já měla konečně volno déle jak hodinu a půl :-)

Písmena z archu samolepek jsem nalepila na bílou čtvrtku a obstřihla. A pak znova nalepila. Ne, už mi to není trapné lepit samolepky na papír a pak je znova obstřihnout :)) Už to chápu. 

A pak šití. Ano je to tak, je to na stroji! Na stroji, který má k dispozici ve svém ráji Didi. I se zlatou nití. Kterou raději nikdy nemění, protože ji neumí navléct :) Nebo tam byla bílá a Denisa volala kamarádce švadlence, jak ji vyměnit? :))) Každopádně to bylo moje malinké osobní drama. Představte si, že máte zrovna dokončenou stránku, která se vám líbí a chcete ještě udělat krok, který úplně neumíte... Narovnat, zacvaknout, nedýchat, šlápnout... tam a zpátky. A ještě jednou tam. To stačí. Zpátky už by se to asi roztrhlo. Didi stojí opodál a trne hrůzou: ...”Ježíši říkej něco! Mluv!“...

Zkušené šičky se jistě smějí, jak dělám z komára velblouda :-)

Riskla jsem to ještě na jednom protilehlém místě. Tahle kytička už nikdy neodpadne. Bílé tekuté enamelky od Ranger byly tentokrát lepší a jemnější než klasické enamelky.

P

Protilehlá strana patří zase velké fotce - ze stejného dne. Šárku s tatínkem jsem na 10 km kolečku potkala 3x a pokaždé jsem fotila na jiném místě. Velmi dobře vím, že motivovat 5 leté dítě k jízdě bez skupiny kamarádů a na poměrně velkou vzdálenost je dřina. Ale tatínek to zvládl na jedničku a večer si dal panáka.

Poslední den roku 2016 jsme se s kamarádama sjeli (jako autama samozřejmě) na parkovišti pod Dachsteinem. Pro maminky a děti to byla taková odpočinková mezistanice. Tatínkové popadli skialpy a první ranní lanovkou hurá na vrch. Zima je prostě skvělá v tom, že dětem stačí obrovská halda sněhu jako zábava na celý den. A zase ty asociace ke Čtyřlístku Bílá past :)

Společná fotka dětí na závěji byla jediná použitelná z toho dne a scrapnout zrovna ji mi trvalo úplně nejdéle. Je to také poslední layout, který jsem dodělávala ještě včera. Když jste na horách a máte takové krásné modré nebe, je to perfektní. Když tu modrou ale máte nějak rozumně scrapnout, tak to perfektní není. Několikrát jsem ji chtěla převést do černobílé, ale žádnou jinou čb fotku v téhle sérii nemám...

Je to trochu dojezd hvězdné challenge z minulého měsíce. Některá témata se mi prostě tak líbí, že se jich nedokážu pustit :) Hvězdy jsou od Bey Valint, zvětšené a říznuté na plotru.

Technika podkládání barevných papírů pod výřez je jednoduchá, efektní a docela vděčná. Využila jsem ji tedy u této poměrně výrazně barevné fotky. 

A tady vidíte ten rozdíl - šito ručně a jinou nití. Ten zámotek měla být mašlička, jako chumel je to také ok, myslím. Nápis Snow Day je z výřezů ze stejné kolekce, stejně jako některé nápisy. Ostatní "hlášky" jsou z archu samolepek. 

I na tento papír - "Oh What Fun" - jsem se těšila, jak ho použiju. Motiv je to celkem čistý s jasně daným směrem - na první pohled byla kompozice jasně horizontální... Ale zase mi to nějak nešlo. Vpravo jelen, vlevo lyže. Ne obráceně - za zády jelen, lyže dopředu a na stojáka... blbost. No nakonec je to krásná diagonála a bez jelena. To jen aby jste věděly, jak s tím scrapem někdy zápasím, když neliftuju. 

Do fotky jsem na této stránce střihla dost razantně. Nápad samozřejmě není z mojí hlavy, ale jednak jsem chtěla na stránku dostat pohyb a druhak to není bůhvíjak kvalitní fotka. Když byla vcelku, její nekvalita byla příliš výrazná. Střihem se trochu roztříštila. Asi si ťukáte na čelo, ale fakt :) 

Za fotkou jsem si tentokrát místo vrstvení vytvořila pozadí pomocí washi pásky. Je to vlastně jemnější motiv vzoru na papíru a je hrrrrozně “jostomijá”. Takže jsem ji vyplejtvala skoro celou. Je mi vlastně velmi sympatické, že Simple Stories dělají washi pásky k jednotlivým kolekcím v malé sadě. Různé vzory a různé šířky a na štůčku je toho střízlivé množství, které se nestihne omrzet.

Nadpis je vyříznutý na plotru a to hned dvakrát. Červený text se trochu ztrácel, má tedy svůj tmavohnědý stín. Dvě velké vločky jsou vystřižené růčo z journalingových kartiček a nesmí chybět enamelky ze stejné kolekce. 

Poslední stránkou z vánočního putování je první stránka do nového roku. Je to pro mě uklidňující ukázka toho, že můžu dát čistě bílou stránku hned vedle čistě krémové a necloumá to se mnou. Na té krémové jsou totiž bílé motivy a na čistě bílé jsem podložila pod dvojku papír se zažloutlým pozadím. A je to cajk. 

Tuto stránku jste už viděli a já se opravdu mimořádně těším na vaše počiny do aktuální "novoroční" challenge. Můžete si začít plnit vaše scrapová předsevzetí o tam jak se zúčastnit tento rok úplně každého kola :)