PROJECT LIFE S DIANOU... Je ti 30! aneb stránka pro muže

Zdravím vás na konci májového týdne a jsem moc ráda, že dnes nebudu začínat povzdechem nad tím, že pro vás mám únorové stránky. Jsem pozadu, řekla bych, tak akorát, že při lepení ještě vím, co napsat do journalingu. Takový přiměřený skluz, který mě neštve. Takže dneska si probereme začátek dubna :-) Připadla na něj totiž jedna zásadní událost - Honzovy třicátiny. Takže se připravte na ryze pánskou záležitost!

Stránka z 13. týdne je věnována chlapům. A tak musela mít adekvátní barvy. Hodně mi pomohly úžasné papíry od Avery Elle, na které prostě nedám dopustit. Mají příjemné nenásilné vzory a nejdete je v milionech barevných palet. Hádáte správně, mám je doma skoro všechny. Na pánskou stránku jsem použila šedo-černo-béžové Avery Elle - The Neutral Collection.

Čemu jsem dále propadla, to jsou thickersky. Začínám jich mít nasysleno nestydatě moc, ale stále mě nepřestává fascinovat, kolik parády s nimi nadělám. Když nevím co, sáhnu po nich a samy o sobě jsou tyhle "puffované" písmenka parádní. Netřeba pak ničeho více, kromě kolečka z vellumu.

Tak takováhle MMS mi jednou přišla od táty. Ano, dnes už i generace skoro před důchodem umí dělat selfíčka (i když jeho obličej říká něco jako: "Tak funguje ten krám, nebo co...").

 Úderem prvních slunečních dnů se můj táta jezdí koupat na nedaleké jezero Malvíny, což nechápu, protože ještě týden před tím se tam dle mého dalo bruslit. Pokud ho v té ledové vodě netrefí, těšíme se každoročně na jeho veselé epizody s místními rybáři, kterým obvykle nakrauluje do udic a má z toho pak různé lapálie.

V dubnu došlo taky na první zmrzku. Nebyla Vojítkova, ale moje. Jen prcek od mých kamarádů byl toho svědkem a užíval si to krásné počasí taky. První úsměvy dětí by se měly dokumentovat, a tak jsem ráda, že i já mám v albu nějaké, i když jen vypůjčené :-)

V dubnu jsme taky minialbíčkovaly, a to je jediná ženská fotka tohoto týdne. Kurz byl skvělý, sešlo se na něm spoustu bezvadných žen a minialbíčka jsme pokořily. Stejně jako samospoušť, takže na fotce z kurzu jsem i já :-)

A tady už je oslava Honzíkových třicetin. Skryla jsem jí pod odklápěcí kartičku, protože jsem zaprvé chtěla, aby mi to na stránce pěkně ladilo, za druhé, jsou tam fotky nevhodné pro mládež... :-)

...protože když někdo slaví kulatiny s plnou hospodou přátel, tak musí počítat s tím, že ho minimálně půlka z nich pozve na panáka. A tak můj drahý, skoro-abstinent, měl na další den o zábavu vystaráno. Já nakonec do alba vybrala jen fotky, kde zrovna nemá hlavu v kyblíku, ale i tak se nad nimi bavím.

Tahle fotka by chronologicky měla být jinde, ale někdy nenaděláte nic, kapsičky vás prostě převezou. Vybírali jsme Honzovi k narozeninám hodinky. A nákupy s ním, to je vždy akce! Jako obvykle měl můj chlapec dokonalou přípravu, excelovskou tabulku s fotkami hodinek a porovnáním cen se započítanou inflaci i možností krachu na americké burze a tak podobně... :-) Takže to pak vypadá, že by v prodejně mohl prodávat spíš než paní prodavačka, protože jí vysvětluje, co mají které hodinky navíc a proč se vyplatí... Když pak opustíme prodejnu, neodpustí si poznamenat, že ta prodavačka byla naprosto nepřipravená, a já vím, že to je znamení, že je spokojený se svým výkonem a šťastný, jak jí převezl... A dodávám: Taky milujete vrtochy svých mužů?! :-) 

K dokonalému završení příběhu mi pomohla anglická kartička z pánské kolekce Men's World od American Crafts, která říká něco jako "muž této hodiny", ale doslovně by se to taky mohlo přeložit jako "muž hodinek", a to Honza opravdu byl! :-)

Tak ať je váš lajf taky jeden velký projekt vám přeje