PROJECT LIFE S DIANOU... DOSTIHOVÉMU KONI NA LAYOUT NEKOUKEJ

Podle nadpisu si musíte myslet, že jsem se asi definitivně zbláznila. Ale není tomu tak, jen jsem si nemohla pomoct zneužít klasické české přísloví k tomu, abych v něm v jedné větě krásně vystihla vše, co vás dnes v dnešním příspěvku čeká... Opět jsou to dvě stránky z mého alba, ještě tedy z loňského. Pracuji teď v takových etapách, dlooooouuuho nenalepím nic, a pak stačí jeden víkend, který proprší, a to je moje šance - zasednu a slepím čtyři, pět týdnů... Jenže nějak mi ten rok v tom albu neubíhá tak rychle jako ten opravdový a děsím se toho, že dle počasí je mi rok 2017 už téměř v patách... :-) Ale tentokrát, tentokrát jsem na to vyzrála a měla hotovo za 5 minut!

S dnešním příspěvkem mi totiž pomohla Jíťa od nás z Design Teamu! Vážně! :-) Když se mi ztratilo album, zvedla se obrovská vlna solidarity (jak se říká v televizi) a já od mnoha z vás obdržela kartičky, nebo dokonce celé kapsy kartiček. Od Jíti jsem dostala nádherný layout, tedy bez fotky, samozřejmě. Dlouho jsem si ho syslila, ale konečně přišla jeho chvíle. Jíťo, děkuji, padnul k té fotce jak ulitý! A já měla hotovo během 1 minuty! ;-)

 

Nemohla jsem se na něj ani vynadívat, když mi ho Didi ze Znojma v Liberci předávala. Vůbec nevím, jak se u ní vzal, protože s Jíťou bydlíme obě v Praze, navíc v Praze 9, takže bychom to k sobě měly mnohem blíž... Je to tedy velmi zcestovalý layout... :-)

Nicméně jsem měla možnost držet hmatatelný produkt Jitčina umění a zkoumala jsem jak to teda všechno dělá, že to vypadá tak hezky... :-D Měla jsem chuť dílko rozebrat, a pak zase slepit, abych se to dozvěděla...ale odolala jsem! :-D A k layoutu byl přiložen i tenhle milý vzkaz! Ten mám schovaný samozřejmě taky!

No a teď ta stránka, to se držte. Při vytváření protilehlé dostihové stránky neumřel ani jeden scrapbookový papír. Ani samolepka. Ani nic. Tak dlouho jsem na ty fotky, které jsem si tam jen tak založila koukala, až se mi začaly líbit jen tak. 

Ale zato jsem na nich za dostihovou dámu. Na dostizích v Chuchli jsem byla poprvé. Teda jinak - na dostizích jsem byla poprvé. Každopádně vyštrachala jsem doma slamák a šaty, abych dostála dress code. 

Takto vybavena a taky spoustou dolarů (no, tak dobře, korun) jsem vyrazila na hypodrom. Vyhrála jsem 90 Kč a prohrála 70 Kč. Takže hahá sázkové kanceláře, na mě si nepřijdete a příště vás zruinuju zas! :-) Za 20 Kč jsem si cestou domů koupila limonádu a přišla jsem si jako v té písničce od Jarka Nohavici Milionář... :-)

A to je vše. Příště pro vás bud mít konečně první týdny z mého nového alba 2017. Téměř hotové už jsou dlouho, ale teprve tento týden mi přišla tiskárna a já konečně můžu tisknout texty na kartičky.

Jupíííí!

Tak ať je i váš "lajf" jeden velký projekt!