INSPIRACE... PODZIM NA VYSOČINĚ

Dnes mám pro vás stránky hned dvě. Jsou totiž velmi jednoduché a s článkem bych byla asi hodně rychle hotová. A také prostě patří k sobě. Tedy vedle sebe. Jsou z jednoho loňského víkendu na Vysočině. Křižánky se to tam jmenuje a pro děti je to tam naprosto perfektní. Les hned u “chalupy”, studánka, borůvky, na kole se dá i v terénu i po asfaltu. Vše mimo provoz aut. Ve vsi rybník a kousek i Dráteníčky a Devět skal s vyhlídkou a cestami na lezení. A jiné skály i na slaňováni. Takové ty co nahoru můžete dojít pěšky a dolů pěkně v sedáku. 

Chalupa je tedy hodně nadnesené slovo, spíš bych řekla ubytovací zařízení, ale to v kontextu toho místa vůůůbec není důležité. Patří to Brněnské Mendelově Univerzitě a díky Šárčiným tetám jsem tam mohla s ní být již několikrát - na jaře, v létě i na podzim. Léto je tedy špica, ale i podzim má své kouzlo, že... :) Aspoň je vidět, že venkovní oslavy se dají dělat třeba i 5. listopadu.

Fotky jsou tentokrát obě černobílé. Tedy ony jsou trochu do zelena, ale to na fotce není moc vidět. Dělat fotku fotky je vůbec kumšt. Chtěla jsem stránky udržet v barvách kolekce Outfitters od Pink Paislee. Zelená lesa kolem by se ještě sladit dala, ale oblečení všech dětí kolem hýřilo všemi možnými i nemožnými barvami. Takže ČB. I tak je tam barev dost, hlavně na druhé stránce. 

Vzorovaný papír jako základ je vždycky výzva, ale tahle mapa se mi tak líbila! Už i fakt, že celá tahle část rodiny je silně “outdoorová”, cestovatelská a ještě se silným vztahem k orientačním sportům. Srdíčka jsem si vyřízla na plotru, ale určitě není problém si je nakreslit a vystřihnout v ruce. Třeba pro Ivku totální brnkačka :) Já jsem srdce ale chtěla mít co nejpřesnější a nejpravidelnější a tak jsem si je nakreslila v Auto Cadu v práci a přenesla do plotru. Konečně vím, proč jsem se stala architektem, že! :))))

Srdíčka mají dvě velikosti a na “křidélka” jsem použila výřez toho většího. Prázdné poloviny srdíček, která nejsou na fotce jsou podložená pauzákem (ha - další výhoda práce v kanceláři, kde se skicuje) a pěkně tak mapu v srdíčku utlumí. Tady bych stránku předala nějaké šikovné scrapařce, aby ta srdíčka všechny pěkně po ose prošila na stroji. Tam a zpátky. Nebo cik cak. Co Jani? Ivi? Třeba bílou...

Pro druhou stránku jsem nakrájela na řezačce proužky z jedné čtvrtky ze stejné kolekce. Ty barvy jsou skvělé. Už bych tam toho víc nepotřebovala, ale přes víkend se toho dělo poměrně dost a někam jsem to napsat chtěla. Původně byl text také na proužcích a připraven ke stejnému uspořádání, ale bylo by příliš těžké ho číst a nepřeskakovat z věty do věty. Tak jsou hesla spíše než věty pěkně pod sebou na kraji stránky. A zase bych brala to šití. Každým proužkem :-)

Ozdoby jsou chipboardy a propisot z kolekce Happy Camper od My Mind’s Eye, písmenka jsem namixovala povětšinou ze samolepek Simple Stories. Pár hnědých cákanců, aby ta stránka nebyla vedle mapy moc “čistá”. A když na to tak koukám, tak jsem klidně mohla přitlačit. Jutový provázek provléknutý chipboardem byla prostě nutnost.

Docela zajímavý způsob sebereflexe je stránku si vyfotit v momentě, kdy si myslíte, že máte hotovo. A podívat se na ni třeba za dva dny. Nebo za týden. Pro mě další zajímavá zkušenost s publikováním stránek na blogu. No co už. Třeba bych stím ještě něco uměla...ale je prostě hotová a to se taky počítá:)

A takhle to vypadá v albu. Obě stránky jsou samozřejmě lifty nalovené na Pinterestu. Není to tedy inspirace 1:1, ale třeba je poznáte a máte také na své nástěnce....:)

Příště třeba trochu inspirace z plotru.