PROJECT LIFE S DIDI... LEDEN 2015

Je tu konec týdne a já se proto hlásím s dalším PL příspěvkem. Moc ráda bych tu psala o tom, jak jsem se vrátila ke tvoření, jak mi to jde hezky od ruky, jak doháním skluz... ale zázrak se nekoná :-) Musíte se spokojit s retro stránkou z ledna 2015. Hezké na tom je, že se můžete inspirovat, zalistovat si ve svém vlastním albu a zavzpomínat.

Každoročně nesmí v albu chybět pár fotek se sněhem, když už se ho konečně dočkáme :-) A každoročně se tak na fotkách mihne i naše stále neupravená zahrada s hromadou hlíny a suti, která čeká na srovnání s ostatním terénem. A pokud vás zajímá, jestli se od roku 2015 něco změnilo, tak nezměnilo :-) Ta hromada je tam od roku 2012 a obávám se, že ještě dlouho bude... Ale jednou jsem někde četla, že je krajně nepřirozené, aby měl člověk všechno hotovo, že už pak může prostě jen umřít...

Miluju tulipány, a proto když se mi čirou náhodou doma vyskytly zkraje ledna, nemohly chybět ani v mém albu.

Doma topíme elektrickým podlahovým topením. Ale když je venku opravdu tuhá zima, přitápíme i krbem. Jenže kdo má krb, jistě mi dá za pravdu, že ne vždy je úplně snadné odhadnout, kdy přestat přikládat :-) Člověk se ne a ne zahřát a pak najednou zjistíte, že i když už nepřikládáte, teplota pořád stoupá... a stoupá a stoupá... A takhle to dopadne, když si někdo nedá pozor! Když jsem ten večer přijela z práce domů, myslela jsem, že omdlím :-) Tolik nemáme ani v parném létě!

Další sněhová fotka, která se v mém albu každoročně musí objevit. Pohled na zasněženou sousedovic zahradu a rozhodně krmítko! Nevěříte? Tak koukněte sem na mou úplně nejvíc retro stránku. Výhled sice hrůza, ale to je náš život :-) Nehotová hromada čekající na zarovnání, nehotová cestička okolo domku... Ale tak řekněte - že si taky před sebou tlačíte nějakou tu kuličku, že jo? :-)

Jak jsem už párkrát psala, album dělím jen na měsíce, bez ohledu na týdny. Takže dávám na jednu stránku k sobě prostě jen podobné fotky - většinou jedna stránka taková obecná, pak Adíkova stránka, Emči stránka a jedna stránka taky pro mou maličkost.

Pokud jste už nějakou mou stránku viděli a četli článek, jistě taky víte, že mám problém s focením :-) Ty stránky jsou ve skutečnosti takové hezčí, čistější, já se to focení asi nikdy nenaučím. Zodpovědně můžu říct, že focení mi trvá mnohem déle, než lepení stránek samotných. No a za ty roky se pořád nic nezměnilo :-)

Každopádně ty stránky už jsou starší, ze starších materiálů, takže vypisováním o kartičkách a samolepkách a ozdobách vás nebudu zdržovat. Téměř vše je od Simple Stories, různé jejich starší minisety a samolepky. 

Jednu dobu jsem strašně řešila, že všechny ty úžasné jemně barevné (až nebarevné) neutrální kartičky od Becky Higgins, se kterými se rozhodně musí tak krásně pracovat, že kartičky stoprocentně skáčou do kapes skoro samy, tak že ty kartičky prostě mají zaoblené rohy a to je pro mě konečná! Takže mi zbývaly jen a pouze kartičky Simple Stories, které jsou sice taky krásné, ale tááák moc barevné, a pokud jich máte dát na stránku víc a ještě tak, aby ladily s fotkama, je to téměř nadlidský úkol. Pomáhala jsem si kartičkami Mambi, které jsou vždy ze zadní strany bílé s tečkami nebo čtverečky, ale ne vždy to úplně pomohlo. Každopádně Becky nedávno konečně pochopila, že kulaté rohy si každý může udělat sám, kdežto chybějící rohy už nedolepím... a začala konečně vyrábět kartičky hranaté. Alelujá!!! Můj dávný sen se stal skutečností a konečně můžu pořádně začít!!! (Ehm!!! vážně to vázne jen na těch kartičkách???)

Je neuvěřitelné, že tohle miminko je letos už předškolák!!! Kde jsou ty časy...

Další stránka navazuje, je to pořád Adámkova dvoustrana. Jsem tak ráda, že mám tyto fotky vytištěné a zpracované v albu.

Na většinu "nezapomenutelných" historek totiž člověk zapomene, než řekne švec :-(

A nakonec hezky pohromadě...

Děkuji za přečtení a zase brzy na viděnou!