MŮJ PLANNER... LEDEN A ÚNOR

Nikdy jsem nebyla velký plánovač. Tedy přesněji řečeno, nikdy jsem moc neuměla používat diáře a jiné notýsky. Každý rok si ho pořídím a těším se, jak mi v tom našem bláznivým životě pomůže. Jak budu mít letos vše pod kontrolou....no nemám. Počáteční odhodlání mi vždy vydrží tak měsíc a pak už ho otevřu minimálně. Zapisuji si tam akorát doktory a akce plánované dlouho dopředu. Zapíšu a kolikrát se mi stane, že už nikdy víc nepřečtu. Co nemám na očích... Věřím své hlavě a od pověsti nespolehlivého sklerotika mě zachraňuje nástěnný rodinný kalendář. To je geniální věc a věřím, že tento systém "prosákne" časem i do scrapbookového světa.

Tak proč jsem si pořídila planner a ještě o tom vytvořila článek??! Protože mě to hrozně láká, líbí se mi to a prostě protože to chci zkusit. Nemám v plánu tady psát o tom, jak plánovat. To opravdu ne. Mě vlastně plánování hrozně štve :) Tu krásnou, nemalou knihu jsem si pořídila s tím, že to bude víc moje a o mě. Takový deník, záznamník toho, co chci, umím, můžu a samozřejmě "musím". A ráda bych si zkusila nový formát a spoustu ozdobiček a vychytávek, které se na stránky moc použít nedají. 

Volba padla na A5 planner od Webster's Pages - Buffalo Plaid s náplní. Je to neuvěřitelně krásně zpracovaný výrobek, luxusně zabalený a kvalita je na něm vidět na první pohled a cítit na první dotek :)

Tento krásný diář je moje prvotina, zdobení a organizace toho co psát a jak to psát se bude vyvíjet. Přední kapsičky jsou připravené na nálož zdobení. Na zimní měsíce jsem si vybrala něco z papírových výřezů Holiday Vibes od Pink Fresh Studio a aršíky 4x6 samolepek od Simple Stories Freezin' Season.  Je to poněkud skromnější, ale já se to naučím :)

Každý měsíc je v papírové náplni rozdělovník se jménem měsíce. Nápis je ve zlaté barvě, krásným fontem a věřím, že k tomu půjde nakombinovat úplně cokoliv. Tento rozdělovník jsem se rozhodla každý měsíc zpracovat jako scrapbookovou stránku s tím, že použiji fotku z daného měsíce a musím na ní být já:). Netrpím narcismem, ale už jsem dostala tolik výtek, že v Šárčiných albech nemám žádné vlastní fotky, tak to zkusím trochu napravit. Ale decentně :)

Další malé pravidlo, které jsem si vymyslela je fotka každý týden. Nedatovaná náplň má vždy týden na dvoustranu a první okénko je prázdné - tam přijde fotka. Vtipný formát 4x13 cm mi to dělá ještě zajímavější, budou to hlavně výřezy a takové náladovky... tam už Šárka určitě být může:).

Fakt, že je náplň nedatovaná dává prostor další kreativitě. Každý měsíc mohou být čísla / data jiná. Já si zatím vypomáhám třeba samolepicí abecedou Teensy Type od Doodlebug. Razítka jsem si pro začátek vybrala co nejuniverzálnější a volba padla na ty od Aladine - Stampo Planner. Manipulace s nimi je hrozně zábavná :)

Washi pásky se nad stolem třesou na své probuzení. Třeba ta od Fancy Pants a nebo univerzální proužky.

Přeskočím do února.  Prosinec, leden, únor a samozřejmě i březen (a někdy i duben) jsou u nás ve znamení hor a lyžování. Sníh, zimu a lyže miluju. Běh na lyžích je můj osudový sport a nemůžu bez něj být. Dal mi spoustu zážitků, přátel a stále mi dává sílu a svobodu mysli. Dal mi také zkušenost toho, co vím, že vydržím a naopak mě staví nohama na zem. Nikdo nemládneme :)) Howgh! Těším se i na vaše sportovní vyznání v březnové challenge...:))

V únoru se to všude hemžilo srdíčky a já nakažena touto náladou si jedno vyrobila do diáře.  Je vystřižené z acetátové folie, sešité a naplněné mixem úžasných flitrů My Valentine od Buttons Galore. A v marnivě zdobivé náladě jsem zavěsila do diáře řetízek se třemi střapečky.  Dva menší jsou ze zásob od Crate Paper a růžový koženkový je Moroccan Haze od Papermania. K mání je tahle nádherná sada i v "klučičích" barvách - mám ji taky:).

Zpětně si dopisuji i údaje třeba o počasí, třeba to že napadlo skoro 40 cm sněhu. Jestli si vzpomenete na tu únorovou nadílku na začátku měsíce... V neděli 3. února jsem musela být ráno v sousední čtvrti. Na sněhu řídím docela obstojně a už jsem zvládla na horách spoustu nekomfortních situací. Ale zapadnout v Praze - Košířích... to by byla trochu moc velká ostuda... jela jsem hlubočákem všechny semafory na červenou.  Kdybych zastavila, už se nerozjedu. Naštěstí tam žádný jiný blázen nejel :)) A třeba takové věci si chci do diáře psát - historky bez fotek.

Nejsem žádný krasopisec. Texty na scrapbookové stránky tisknu výhradně na tiskárně, pro lepší estetický dojem. Diář bude autentický. Tedy kromě těch měsíčních předělů. Když to bude moc příšerný, tak to prostě zaklapnu a určitě to nezveřejním. Třeba se mi to bude s odstupem pár let líbit. Stejně jako ty moje vlastní fotografie :)

Prvních pár stránek jsem psala klasickým gelovým perem,  pak jsem si ale jednu šeredně rozmazala a od té doby raději tenkým permanentním popisovačem. Není moc "fancy", ale funguje.

Diář vnímám jako něco mezi PL, klasickým layoutem, minialbem a TN. V kabelce ho nenosím, ale na hory si ho beru a tajně doufám, že si třeba najdu chvilku a něco do něj napíšu.  

Díky za shovívavost :)