HOST NA BLOGU... JANA BUČKO

Blíží se sobota, další parádní dílna! To znamená jediné – frekvence zpráv mezi mnou a Denisou se rapidně zvyšuje. Žhavíme Pinterest, dáváme hlavy dohromady a procházíme naše domácí „obchody“ (pod tím si představ narvané skříně plné scrap materiálu). Zase zjišťuji, že nemám ŽÁDNÉ použitelné papíry. Máte to taky tak?

Plány jsou velké. Budeme šít. U paní Dagmar je perfektní šicí stroj, kde máme neustále navléknutou bílou nit a podle Denisy tam zůstane co budeme jezdit do Znojma.  
Dnešní heslo zní: Kdo nešije, nejde domů. Máme tu i dva nováčky, kteří mají premiéru, ale vše v pohodě zvládnou a odnáší si prošitý papír stejně jako my.Denisa jede jako fretka, vše má přesně rozmyšlené, předem ví jak stránky budou vypadat, jak budou barevné... Spolu ladíme jen detaily. 

Já jsem tentokrát naprosto bez domácí přípravy, jsem dost pozadu, ale postupem času se dostávám taky do tempa a odpadává mi od ruky jedna hezčí stránka než druhá. Naše souhra a spolupráce začíná být proslulá! :) Ty naše věčné diskuze...

Do toho paní Dagmar tvoří jedno přáníčko za druhým, ze starších zbytků. Láme rekordy. Na konci dne ji ani nestačí parapet a nemá je kam dávat. Tak to tady ještě fakt nebylo!

Přidávám jednu, podle mě, povedenou stránku. Kdo mě zná, ví, že preferuji geometrické tvary, modrou/zelenou a jednoduché dozdobení. Květiny nepoužívám, na rozdíl od Denisy. Tentokrát došlo i na růžovou a srdíčka. Z původně modro-žluté vznikla tato zeleno-růžová. 

Plány byly velké a hlavně USKUTEČNĚNÉ!

PS: Ve znojemském skladě je snad úplně všechno na co si vzpomenete a tak je momentálně  v našem hledáčku plotr. Jedeme už zase za týden, tak se těšte na další příspěvek na blogu.