PROJECT LIFE S MARKÉTOU... PL pro Alenku

Tak konečně se svého alba dočká i naše nejmenší. A jak se to celé stalo ? Na Vánoce nepřišel jenom Ježíšek, ale taky neštovice. A jak pupínky přibývaly, chtěla jsem Áje ukázat, že v tom není sama, že starší sestry je měla taky a byly puntikaté úplně stejně.  Jak jsme tak listovaly starými kapsičkovými alby - no mám už opravdu velké ty velké holky, to ještě scrapbook natož PL v Čechách nikdo neznal :-) - tak Ája povídá : Mami, proč já nemám žádné svoje album ? A byla to pravda, proč nemá ?? Všechny fotky, nebo spíše mraky fotek jsou uložené v počítači, sem tam nějaká scrapbooková stránka nalepená, poslední 4 roky v PL albech , ale opravdovské Alenčino mimi album nemáme. A protože v klasickém PL mám takový skluz, že se mi do toho ani nechce a protože se mi poslední dobou vůbec do ničeho nechce, tak myšlenka na něco nového, jiného, milého a roztomilého mě tak nakopla, že jsem se do lepení pustila s neuvěřitelnou radostí, chutí a i trochou nostalgie :-)

Album jsem vybrala v ne úplně tradiční velikost 8 x 11,". Za prvé mi tu zbylo z jednoho prima kurzu u konkurence - promiň Didi  - a za druhé je to velikost tak akorát, vlastně A4. Pro malé dítě ideální na manipulaci a vejde se toho na jednu stránku tak akorát. Je několik druhů dělení kapes, ale ty mám teprve na cestě a budou příště.

Úvodní stránku už jste možná viděli v upoutávce na naši únorovou srdíčkovou challenge. Tuhle fotku miluju - roztomilost sama :-) Jak jinak - na srdíčkové pozadí jsem použila plotr. Srdíčka jsem spojila se jménem, vyřízla a podlepila ladícími zbytky papírů. Pokoušela jsem se o cákance, ale distress inkousty asi nebyly ta nejlepší volba. Měla jsem použít akrylky nebo nějaké jiné sytější barvy.

Než se podíváte na první fotky, malé varování. Neumím fotit jako Anne Geddes a po porodu jsem nevypadala jako Andrea Verešová, ale tak to prostě bylo. Mateřství je krásné, ale většinou ne takové jako nám ukazují ty úžasné reklamy a plakáty plné nalíčených štíhlých matek a voňavých spokojených miminek :-) Takže tady je pár fotek mého - Jak to bylo doopravdy  :-)

Celé album bude spíš ve stylu very simple and clean PL. Hlavní jsou fotky, lehce zdobené samolepkami, chipboardy, výřezy na plotru jak z papíru tak ze samolepící folie, a na dalších stránkách šitím.

Všechny texty jsou schované v odklápěcích kapsičkách. Ty jsou buď jen z přehnutého papíru nebo ze samolepících přídavných kapes.

Použila jsem všechny možné holčičí světlé papíry co jsem doma za pár let nastřádala a pak úžasnou kolekci od Carta Bella It's a Girl.

Šití nepoužívám moc často, ale teď jsem na něj dostala vyloženě chuť. V minulém století, v dobách mého mládí, kdy nebyly počítače ani videohry, trávily ženy, matky a dcery večery ručními pracemi. Pletením, háčkováním a u nás hlavně vyšíváním. Mám na půdě spoustu ubrusů a deček a dodneška si pamatuju, jak moc mě to bavilo. Ale protože mám ráda spíš minimalismus a čistý styl a děsí mě pocit že by se mi po bytě nějaká dečka nebo nedej bůh ubrus povalovaly, šiju si aspoň na papíru :-)

Šití se dá použít jen jako zdobení, nebo zároveň k přichycení fotky k papíru, ke zvýraznění textu nebo obrázku, samolepky.

A jak na takové šití ? Kdysi jsem si pořídila vyšívací  plastové šablony. Podle nich si "vypícháte" vzor a pak vyšijete. Nebo jsem na křížkový vzor použila kostičkovaný papír a podle něj si vzor vypíchala. A nápis "baby" jsem si vytiskla na tiskárně na kancelářský papír, nalepila na kartičku, vypíchala a po té vyšila. Možností je spousta a efekt vždy zaručen. 

Na poslední stránce, kterou vám dnes ukážu je speciální odklápěcí kapsička. Jsou prostě fotky, které jak se říká nemusí vidět každý, ale přes to chcete, aby v albu byly. Jednu takovou tu mám taky a neukážu ji ani vám. Ale vy co máte děti, tak pochopíte. První noc doma, 35 stupňů v červenci, nástup laktace, mražená zelenina, 4 hodiny spánku - už je vám to asi jasné :-) takže tuhle fotku, jak ležíme všichni zmoženi v jedné posteli s konečně uspaným miminkem, já navíc obložená mraženou zeleninou a stále s břichem jak před porodem - tak tu jsem schovala pod velumový papír s výšivkou ! :-)

Myslím, že maskování se povedlo a odhalený manžel se snad zlobit nebude :-)

A ještě jednu velkou radost mám. Nemusím totiž tisknout skoro žádné fotky! Jak to? Taky jste kdysi propadli kouzlu slevomatu a nechaly si za 199Kč vytisknout 100 fotek ?? No já asi 3x :-))) Takže mám krabici s milionem fotek, které prostě nemůžu nikdy spotřebovat.  Ale teď jako bych našla poklad! Těch s Alenkou je tam totiž většina!

Přeji krásné dny, trpělivost s tou dlouho mrazivou zimou a těším se příště Na lepenou!