V lednu 2016 jsem pro vás napsala článek o tom,
jak to vypadá v Pretty Papers. Článek měl v první verzi asi kilometr na délku, takže jsem publikovala jen jednu část a
zbytek nechala na příště. Nicméně koncept zapadl a náhodou jsem ho objevila až teď. Tak tady je tedy pokračování :-)
První část najdete tady.
Psala jsem o tom, že obchod nikdy není uklizený a zákazníci se často děsí, že se zrovna stěhujeme. Stálí ale vědí, že je to prostě setrvalý stav. U nás nikdy není hotovo, jsme neustále ve fázi vybalování zboží. Skončíme a jedeme nanovo. A přestože nás ten nepořádek strašně štve, když pak nové krabice přijdou, jsme nadšené a rozvrtáme je všechny naráz.
Nadšené jsme ale jen do chvíle, kdy z krabic vylovíme poslední žhavou novinku. V
tu chvíli opadá nadšení a začíná opravdová práce. Zboží vybalíme z
jejich VO balení, odsouhlasíme počty podle dodacího listu, naceníme a z
krabic
vše putuje na (nebo i pod)
náš velký pracovní stůl... Tedy ještě
jsem přeskočila tu nejlepší část, kdy si každá někde ulijeme svou hromádku s věcmi, co nutně potřebujeme
:-) A třeba od Simple Stories toho vždycky potřebujeme strašně moc...
EDIT: Protože článek dopisuju se skoro dvouletým zpožděním, zboží na fotkách už fakt nejsou novinky :D Ale tehdy jsme se z něj těšily úplně strašně moooc!
Přidáme něco novějšího :-)
No
a
na tom velkém pracovním stole se to pak prostě zasekne. Tam už to tolik
nepřekáží, vypadá to celkem úhledně (tedy oproti těm krabicím) a
zákazníci se v tom rádi přehrabují, mají pocit, že kápli na zlatou žílu.
Vždycky jsou tam totiž výhradně novinky.
A tento stůj je
TEN stůl, který mnozí z vás znají
pod přezdívkou "Podpultem" :-)
Pokaždé, když na facebooku zazní ta věčná otázka -
nemáte náhodou
někdo (dosaďte cokoli)??? Tak tady se to většinou najde. Prostě pokud se vám něčeho
nedostává, pište nebo volejte.
My to asi máme! Protože když to
není na stole, tak je to rozhodně aspoň pod stolem. A kdyby to náhodou nebylo
ani pod stolem, tak to mám na 100% já osobně a ráda se podělím (někdy se
musí nedobrovolně dělit i Míša nebo Pavla, mohly by chuděrky vyprávět...).
EDIT: Náš starý známý stůl "Podpult" nahradil loni na podzim nový stojan a podpult se tak nějak roztáhl po celém obchodě. Pořád ale existuje! Je jako Ježíšek :-) Kdo na něj věří... vždycky se pro něj něco najde...
P.S. Mým neduhem je hromádkování. Nestačí mi pult, ani podpult, ani pracovní stůl, ani sklad, ale často dělám hromádky (jako z papíru, rozumíte, že jo?) také na svém prodejním pultě. A dnes jsem tu tak zkoumala, co tu vlastně ještě je, a přišlo mi to jako archeologický průzkum. Odkrývání jednotlivých vrstev je úplně jako návrat do minulosti... Jako co tu člověk fakt nenajde...
Velký stůl na odkládání zboží ale pořád máme. Pavle se ho jednou za čas zželí a uklidí ho, ale takhle ho zažil opravdu málokdo... A pokaždé mě rozesměje, když si toho všimnou i zákazníci. Když se náhodou zrovna trefí, tak vždycky chválí a říkají - vy tady máte dneska tak hezky uklizeno :-) (Jako já vím, že je to k pláči, ale jsou na světě horší věci, ne? :D)
Ty
starší věci do e-shopu skáčou skoro samy... tedy trochu jim pomohu - založím příjemku, naskladním, nově používáme i čtečku na čárové kódy, takže (když funguje) to jde fakt rychle. Pak přehrajeme data na e-shop, zboží se může uklidit hezky do svého regálku a hotovo, můžete nakupovat. Zato s novinkami,
to je jiná práce... Tam je proces poněkud delší:
Nebo úžasné kraftové album od Heidi Swapp s božím látkovým hřbetem... a
přijde něco, co má do obrázku opravdu hodně daleko. Nejen vzhledem, ale i
kvalitou. A ta druhá fotka ještě vypadá líp, než skutečnost...
Ovšem
tohle album mě opravdu dostalo... Objednáno (vlevo), dodáno (vpravo).
Podle Becky Higgins se jedná o totéž. Pominu to, že jsem dle popisu
objednala album látkové a ve skutečnosti bylo z kartonu... A pokud si
nejste jistí, tak ano, bylo samozřejmě za cenu látkového.
Pak mě třeba nadchla cena těchto písmenek... za tři dolary luxusní... Nebo snad ne? No a tak bych mohla pokračovat. Ale ve výsledku je to stejně jedno, protože přes oceán to zpět posílat nebudu...
Nebo to někdy vypadá i takhle:
A takhle vkládáme novinky:
- z internetu nebo z webu dodavatele stáhnu obrázek a upravím na potřebnou velikost
- založím skladovou kartu, ideálně zkopíruji nějaký podobný produkt - je třeba dávat pozor na správně zapsaný kód, EAN, obrázek, název, kategorii, zařadit podle tématu...
- a pak přijde to nejhorší - pokud nekopíruji, je třeba vymyslet popisek... a protože popisky vymýšlím opravdu nerada, začínám od toho
nejjednoduššího - z novinek vždy vkládám nejdříve šablony na Big Shot a
razítka (stejně se na ně těšíte nejvíc :D), tam v popisu pouze měním
velikost daného motivu, jinak se veškeré údaje kopírují... pak mi jdou hezky od ruky různé inkousty,
barvičky, prášky - u těch se většinou mění jen název, kód a obrázek... a úplně nakonec
si nechávám serepetičky, u kterých se mění úplně všechno a jediná
stálá hodnota je 21% DPH
- proces je u konce, když je z krabice vylovena a do e-shopu vložena i poslední enamelová tečka...
TO
SE ZATÍM ZA POSLEDNÍCH 7 LET SAMOZŘEJMĚ JEŠTĚ NIKDY NESTALO... třeba tato
Wycinanka tu chudák čeká už od jara (a mám-li být upřímná, zdaleka se
nejedná o nejstarší čekající hromádku). No a pak co? Pak už tu máme
další zboží...
EDIT: Původní článek byl z ledna 2016, tudíž na mysli jsem měla jaro 2015... a snad vás už ani nepřekvapí, že i na podzim 2017 tu ta krabice stále je, téměř v původní podobě... áááách... Někdo na brigádu?
No a to jsme spolu ještě nebyli ve skladu a nebalili objednávky... Přijdete i příště?