Project Life - otázky a odpovědi

S dalším pátkem je tu opět Project Life... a tentokrát opět speciál :-) Protože vždy po zveřejnění článku dostávám podobné dotazy, vybrala jsem ty nejčastější a odpovídám na ně přímo v článku.

JAKÉ POUŽÍT ALBUM?

Na Project Life se jednoznačně hodí alba s kroužky, které se otvírají jako pořadač. Kapsy lze z tohoto alba snadno vyjmout a pracovat pouze s aktuální stránkou. Hlavním důvodem je ale fakt, že "projectové" dělené kapsy se do šroubových post-bound alb velice špatně shání. Oba typy kapes mají jinak uzpůsobenou hranu, kterou se zakládají do alba, a nejsou proto navzájem zaměnitelné.

JE LEPŠÍ MENŠÍ ALBUM, NEBO KLASICKÉ 12"?

Co se týká velikosti, záleží čistě na osobních preferencích :-) Ten nejoriginálnější Project Life je ve formátu 12" x 12" s tímto dělením kapes:

Původní myšlenka je zachytit nějaký okamžik z každého dne v týdnu a tyto velké fotky ve formátu 4" x 6" (10 x 15 cm) vložit do jednotlivých velkých kapes. Malé kapsičky velikosti 3" x 4" (7,5 x 10 cm) jsou určené k vepsání journalingu. Jedna z velkých kapes (většinou ta vlevo nahoře) se vyplní kartičkou s označením týdne - pořadové číslo, případně datum od do...

Mně osobně tato velikost víc než vyhovuje. 12" dvoustrana poskytuje spoustu prostoru pro všechny fotky, které během týdne vyfotím a nemusím se složitě rozhodovat, kterou z nich použít a kterou ne. Navíc s vědomím toho, že místa mám dost, opravdu fotím i blbosti, které se mi na PL líbí snad nejvíc :-) Vyloženě střípky každodenního života. 

Na druhou stranu někdo může mít pocit, že 12" stránka je pro něj moc zavazující... Že nemá tolik fotek z jednoho týdne, kterými by zaplnil celou dvoustranu, ale zase jich má moc na to, aby na dvoustránku dokázal "nacpat" celý měsíc. Pak má na výběr dvě varianty - buď je možné na týdny a měsíce prostě zapomenout a plynule vkládat fotky a kartičky dle potřeby, nebo může zvolit variantu menší - Simple Stories dělá deníky se stránkami 6" x 8" (cca 15 x 20 cm), další firmy dělají deníky v podobné velikosti.

Do těchto alb se vkládají přímo jednotlivé papírové listy, nebo plastové kapsy s různým dělením. Velikost kapes je stejná u velkých i malých stránek - tedy 4" x 6", 3" x 4".

 

Prodávají se papírové rozdělovače, kterými lze oddělit jednotlivé měsíce. Je jen na vás, zda v daném měsící budete mít stránek 5 nebo 15 - počet upravíte dle potřeby.

Tento typ, resp. tato velikost stránek se tvoří mnohem snáz a není nutné  plánovat kompozici, počet a velikost fotek, které chcete použít. U velkých stránek je lepší, když si vše předem rozvrhnete, aby vám fotky na týdenní dvoustraně nepřebývaly, nebo nechyběly. U tohoto alba prostě jen vytisknete fotky, které se vám líbí a tvoříte... hezky jednu fotku za druhou :-)


JAK VYTVOŘIT FOTOKOLÁŽ?

Už jsem psala, že fotky upravuji v editoru PicMonkey, který má špičkovou výbavu zdarma, nebo si můžete zaplatit přístup k prémiovým funkcím (při měsíční platbě za 5 USD - což je podle kurzu cca 100 Kč, nebo roční předplatné za 33 USD - měsíčně za cca 55 Kč). 

Koláže mi nicméně právě v PicMonkey pro mé potřeby nevyhovují, takže je vytvářím v programu Picasa. Tento program je nutné si stáhnout a nainstalovat do počítače. V programu se poté objeví všechny vaše složky obsahující fotografie a snadno tak můžete své fotky spravovat. Pro plnou funkčnost programu je nutné propojit ho s účtem Google. Nemůžu přesně dohledat, zda lze program spustit i bez něj. Pokud někdo ví, písněte prosím komentář.

V programu si otevřete příslušnou složku s fotkami do koláže. Více fotek vyberete pomocí tlačítka CTRL a označením daného obrázku myší. Poté klikněte na ikonu koláže vlevo nahoře.

Objeví se okno s vytvořenou koláží, kterou můžete dle potřeby upravovat. V první rozevírací nabídce zvolíte styl koláže - já většinou používám mozaiku, občas jiné varianty. Vždy si proklikám více možností a vyberu tu, která mi zrovna v danou chvíli vyhovuje. 

Možnost "Mezera mřížky" upravuje bílé okraje a mezery mezi jednotlivými fotkami. Přetažením posuvníku doprava nebo doleva měníte šířku mezery. Já všechny fotky a koláže tisknu s bílým rámečkem, fotka tak na stránce mnohem více vynikne.

"Možnosti pozadí" - vždy nechávám původní variantu, tedy bílé pozadí.

"Formát stránky" - zde volíte velikost výsledné fotky. Narozdíl od většiny běžně dostupných grafických programů nebo fotoeditorů zde nemusíte hlídat pixely nebo rozlišení. Jednoduše jen zvolíte požadovanou velikost výsledné fotky. Počítejte s tím, že aby mozaika vypadala jako mozaika, program u některých fotek přizpůsobí poměr stran a dojde k jejich oříznutí (s těmi původními se nic nestane, nebojte!) 

Protože kolážové fotky vkládám bez jakékoli další úpravy přímo do kapes 4" x 6", vytvářím je ve velikosti 10 x 15 cm. V poslední době jsem si také velice oblíbila koláž ve tvaru čtverce (v rozevírací nabídce zvolte možnost Obal na CD, nebo si vytvořte vlastní).

 

Kliknutím na záložku "Klipy" vlevo nahoře se dostanete znovu do složky, ze které jste vybrali fotky do koláže. V postranním panelu můžete označit jednu nebo více fotek (více fotek vyberete pomocí klávesy CTRL a označením fotky myší) a kliknutím na tlačítko "+" je přidat do stávající koláže.

Pokud vyberete sudý počet fotek se stejným poměrem stran, většinou se vám vytvoří pravidelná mřížka.

Pokud se vám taková pravidelná mřížka nelíbí, označte jednu fotku myší a klikněte na ikonu "Odebrat".

Lichý počet fotek už se v koláži poskládá jinak a vznikne požadovaný efekt - různě velké fotky. Fotky můžete do koláže libovolně přidávat, odebírat nebo je v koláži přetahovat z místa na místo.

Jakmile budete s výsledkem spokojeni, klikněte na možnost "Vytvořit koláž". Koláž se uloží do speciální složky Picasa ve vašem počítači. Odtud ji můžete přesunout do jakékoli jiné složky s fotkami.


JAK TISKNOUT JOURNALINGOVÉ KARTIČKY?

Na internetu je množství návodů na tisk kartiček, ale ten nejjednodušší, který používám já, jsem snad nikde neobjevila. Nepotřebujete k tomu obávaný Photoshop, ani žádný jiný grafický program :-) Vystačíte si pouze s programem MS Word, který má na svém počítači skoro každý.

Otevřete si nový dokument. Já mám takové dokumenty dva, jeden se jmenuje Texty A6 (pro kartičky 4" x 6"), druhý Texty A7 (pro kartičky 3" x 4"). Mám je už uložené jako šablonu a jen měním texty. 

Přejděte na záložku "Rozložení stránky", zadejte velikost stránky a okraje. Na kartičky 3" x 4" zadávám rozměr papíru 7,5 x 10 cm, na ty větší 4" x 6" potom rozměr 10 x 15 cm.

Dalším krokem je nastavení okrajů. Pokud máte jen klasickou bílou čtvrtku bez ozdobných prvků, nastavíte standardní okraje dle potřeby. Pokud ale máte kartičku jakkoli zdobenou, je potřeba okraje upravit podle rozmístění těchto prvků. 

U své kartičky jsem věděla, že kromě červeného štítku nahoře, se mi také dolů musí vejít čtvercová fotka velikosti 5,4 x 5,4 cm. Text bylo potřeba umístit tak, aby nezasahoval do štítku a aby ho následně nepřekryla fotka.

Změřila jsem tedy, jak velký je červený štítek a podle toho jsem nastavila horní okraj. Spodní okraj jsem nastavila na 5,6 cm, protože jsem nechtěla mít fotku umístěnou až na samé hraně.

Zde už vidíte hotovou kartičku vloženou do kapsy alba. Pokud je rozmístění ozdobných prvků nepravidelné, nebo pokud jsou některé rozměry hodně "těsné", raději si text vytisknu cvičně na tenký papír a vyzkouším, zda vše sedí jak má. Teprve pak vložím do tiskárny originální kartičku a tisknu načisto.

U většiny tiskáren je ve specifikacích uvedeno, že tisknou od formátu 10 x 15 cm. Žila jsem tedy dlouho v domnění, že menší kartičky tiskárna nevezme - nebo spíš nevydá zpět :-) a budu se v ní muset vrtat, abych zaseknutý papír vytáhla. 

Tiskla jsem opravdu jen ty větší archy 10 x 15 cm a ty menší psala rukou, nebo jsem si text vytiskla na normální papír, nastříhala jednotlivé řádky a lepila po řádcích. Ono je to sice hezké, ale časem se to okouká, dá to hodně práce a ne vždy se mi to na konkrétní kartičce líbí. Je to spíše dekorativní, než praktické :-)

Jednoho krásného dne jsem si řekla, že kdyžtak koupím novou tiskárnu... a prostě jsem tisk malých kartiček zkusila... světe div se, šlo to! Důležité je, aby tiskárna měla vodicí lišty, které drží papír na místě, aby nemohl ujíždět do stran. Kartičku vložíte nikoli ke straně, ale doprostřed a vodicí lišty stáhnete k sobě, aby byly těsně u okrajů papíru. 

Jakmile máte papír v tiskárně, zadáte tisk. Tiskárna vám pravděpodobně zahlásí, že tisknete mimo tisknutelnou oblast, ale ještě nikdy se mi nestalo, že by se mi něco nevytisklo :-) Takže jen odkliknete, že chcete pokračovat v tisku. Je důležité si pohlídat, jakým způsobem kartičku do tiskárny vložit, ne všechny tiskárny to mají stejné. Já tu svou vkládám hlavičkou dolů (tedy vzhůru nohama), obrácenou tiskovou stranou nahoru. Prostě jak ji vložím, tak mi na druhé straně vyjede, nikde se neotáčí.

A ještě jedna ukázečka tisku journalingu... Tentokrát na kartičku 4" x 6" na šířku. Vlevo jsem chtěla fotku, takže jsem zadala okraj vlevo cca 6,5 cm (5,5 cm bylo na fotku a okolí ní ještě okraj 0,5 cm z každé strany), vpravo cca 1 cm, nahoře cca 3 cm a dole mi to bylo jedno, zadala jsem asi 1 cm. Napsala jsem text a dala vycentrovat. Fotky lepím vždy až po vytisknutí textu (kdyby náhodou :-D).

No a to je pro dnešek vše :-) Doufám, že článek vám bude alespoň trochu k užitku a případně se k němu budete vracet, jakmile se na něčem zaseknete... Budu ráda za vaše komentáře, otázky... ráda poradím, povzbudím, případně dovysvětlím, pokud jsem něco napsala nejasně. Máte konkrétní přání na další články? Sem s nimi :-)

Děkuji za nakouknutí a zase příště!!! A zdravíme všechny z Libercéééé!!! Parádně si to tu užíváme. Na podzim si tu s námi můžete užívat i vy! Máme již termín podzimního srazu.

Přijedete za námi o víkendu 4. - 6. října? 

Že nevíte co budeme tvořit? 

No přece PROJECT LIFE! Půjdete do toho? :-)

Začátek školního roku je ideálním startem. Jestli nemáte školní děti, můžete si přichystat podklady pro vánoční minialbum, chystat kartičky a stránky na nadcházející rok, nebo jen nasávat libereckou atmosféru :D. Během září budete fotit, zapisovat poznámky... a z Liberce si odvezete 5 hotových týdnů - končit budeme právě libereckým víkendem. Vytiskneme si fotky přímo ze srazu, dopíšeme, dolepíme... a doma můžete plynule pokračovat. Už teď se na vás s Irenou těšíme! 

EDIT: Oficiálně bude možné se na kurz hlásit až po vyvěšení pozvánky s programem a cenou zde na blogu. Bude následovat během 2 týdnů.

Project Life - 13. týden

Jako ne že by se mi nechtělo spát... ale ráno už nebudu mít čas a věřím, že sem určitě během dopoledne nakouknete a budete se chtít kouknout na další týden v albu :-)

Bohužel vám tentokrát z technických důvodů nemůžu ukázat dvojstranu celou. Časem se dočkáte, ale v tuto chvíli se musíte spokojit pouze s pravou stránkou. Její focení mi dalo pořádně zabrat. Ta žlutá je prostě nějaká divná... ale ve skutečnosti je nádherná. Já žlutou barvu nemám ráda, ale tento odstín je prostě super...

13. týden byl týden velikonoční. I proto jsem použila tu žlutou čtvrtku - rozkvetlý zlatý déšť a velikonoční vajíčka k tomu prostě vybízely. V neděli Petr s Emou barvili vajíčka, my jsme se na ně s Adamem dívali, byla u toho sranda, protože se nám to vůbec nepovedlo.

Na protilehlou stránku jsem potřebovala kousek zdravotnické gázy. Jeden polštářek mi ještě zbyl na stole, takže jsem ho využila na kartičku s fotkou, kde Ema přikládá na vajíčko kousky trávy a lístky a snaží se to zabalit do gázy. Rozhodně vím, co už nikdy nebudeme dělat. Silonky nepoužívám a gáza nefunguje... Vám ano????? Jak to jako balíte????

Tímto pohledem jsem se bavila celý předvelikonoční týden - vajíčkové zápichy v květináčích na oknech a za okny sněhová vánice :-) Jaro zatím v hlubokém komatu... Koláž je opět dělaná v Picase. 

No a nesmí chybět ani umělecké fotky, haha :-) Jsem si chtěla vyfotit štrůdlík a vůbec jsem nevěděla jak na to. On byl zrovna takovej trochu "rozgláblej" (to je po moravsky :D), prostě rozjetej a nějak se mi nechtěl hezky vejít na fotku, kompozice stála za houby. Takže přišlo na řadu oříznutí á la Instagram a fotka se mi moc líbí. 

Instagram frčí, to je jasné... Nevím proč, ale když koukám na různé blogy a na ukázky Project Life, mám dojem, že skoro nikdo nefotí "normální blbiny" jinak, než čtvercově, resp. oříznuté do čtverce. Ten štrůdl by fakt ale blbě vypadal na 10 x 15 :-) Tak možná proto... Viděli byste špinavý pečicí papír, pocukrovanou pracovní desku, možná i nějaké špinavé nádobí okolo... Ale zatočím kouzelným prstenem... a prostě mám na fotce "jen" štrůdl. To se mi líbí. Neodvádí to pozornost a dobrá kompozice se taky hledá mnohem snáz. Takže za mě rozhodně palec nahoru pro tvůrce Instagramu.

Text na kartičce jsem vytiskla na tiskárně, nechala jsem tam větší okraje, abych mohla dokreslit borduru. A protože to nebylo ještě úplně ono, obtáhla jsem okraje pastelkami a snažila se, aby to nebylo moc přesné.

S touto kartičkou jsem si vyhrála nejvíc. Možná bych ji dělala ještě dnes, kdyby mě nezachránilo jedno KETA- razítko. Opět jsem strašně řešila kompozici, nechtěla jsem mít ty dvě fotky vedle sebe. Jejich umístění bylo snadné, ale s ozdobami už to bylo horší. 

 

Věděla jsem, že chci použít washi pásky, že chci použít proužky s textem, vrstvenou ozdobu s motýlkem, ale pořád mi něco chybělo nahoře uprostřed. Projela jsem všechny své zásoby snad tisíckrát, ale nenašla nic co by se tam hodilo. Cokoli jsem našla, buď neodpovídalo velikostí, nebo tématem. Razítka jsem se bála, že nepůjdou moc dobře vidět a nechtěla jsem je tisknout na další extra kousek papíru, už by mi to přišlo překombinované. No a pak jsem ho objevila... Razítko "doma", to je přesně ono!

Děkuji za návštěvu a doufám, že již také máte hotové své první "projectové" stránky :-)

Písmenková razítka

Foto a text: Katuan

Určitě to každá známe. Chceme nějaké originální a neotřelé pozadí, které nemá žádná jiná v okolí :-) A ono není těžké si to své pozadí vyrobit. Budete potřebovat vysokou vyřezávací šablonu Bigz a moosgummi.

Pomocí šablony a Big Shotu si nařežeme vzory, v mém případě jsou to písmenka. Raději více, než méně, ale dořezat můžete kdykoliv.

A teď přichází otázka, na co to nalepit. Můžete použít nějaké dřevo, nebo staré akrylové podložky z BS, které už nepoužíváte. Já si nechala speciálně nařezat levnější variantu podložek do BS, ale pán mi je nařezal o 1cm větší, takže se mi tam nevlezou. Dnes tedy našly své využití.

Písmenka si na desku můžeme nalepit jakýmkoli lepidlem. Já jsem použila malé rolátko a písmenka nalepila jen po vrchním a spodním okraji.

Pokud už máte své vlastní pozadí, ukáži vám, jak se s ním dá kouzlit. Doporučuji si pozadí pomocí lepicí pásky přilepit na pracovní podložku, aby během práce nikam neklouzalo.

A začneme tou nejjednodušší metodou. Naťupeme barvičku na pozaďák a papír obtiskneme.

Nemusíte barvu ihned smývat, pokud používáte barvy na bázi vody, můžete ji oživit vodou a znovu obtisknout. A pak zase a zase :-)

Zde na ukázce vidíte čtyři karty. Vlevo byl první otisk, pak se barva oživila vodou, pak druhý obtisk a tak dále až k poslednímu, který je nejsvětlejší.

Velmi krásně zde můžete použít i různé spreje. Já použila Dyllusions, část razítka jsem nastříkala fialovou barvou a část modrou.

Na ukázce vpravo můžete vidět první velmi sytý otisk. Vlevo je pak barva na razítku oživena vodou a znovu obtištěna. Sami můžete porovnat, že rozdíl sytosti barvy je minimální, na rozdíl od první ukázky.

Pamatujete si ještě na návod "Rychlé přání pro muže", jak jsme si tam vyráběli razítko se strukturou dřeva? Stejnou možnost máme i zde. Použila jsem hnědou Versafine barvu a natiskla ji na písmenka.

Pak jsem na písmenka obtiskla gumové razítko se strukturou dřeva. A poté obtiskla na papír.

Na ukázce můžete porovnat první a druhý otisk. Barvu jsem ale vodou neoživovala. Také se můžete podívat, jak je velmi důležité umýt pozadí před další technikou :-)

Samozřejmě lze na vlastní pozadí použít i metodu horkého embossování. Stačí na písmenka nanést embossovací médium, obtisknout papír a zatavit horkovzdušnou pistolí.

Na ukázce níže můžete vidět dvě karty.  Zelená napravo je embossovaná na šířku a bílá na druhé straně je embosovaná na výšku.

A toto je moje nejoblíbenější metoda. Potřebujeme k ní pomaluschnoucí barvičky a embossovací kapsu. Barvičky naťupeme na razítko.

Vezmeme si embossovací kapsu, rozložíme ji a jednu stranu obtiskneme na písmenka. Nezapomeneme pořádně přitlačit.

Barva se nám dostane jen do vystouplých částí, do těch co jsou níže, tak ne.

Teď už jen do kapsy dáme papír, zavřeme ji, složíme správný sendvič na Big Shot a embossujeme.

Na obrázku můžete vidět dvě čtvrtky. Na červenou jsem použila barvu Distress Ink a na žlutou barvu Brilliance. Můžete sami porovnat, že Distress barvy jsou zde méně syté a plné.

Pokud se Vám otisk razítka zdá málo veselý a nudný, není nic jednoduššího, než jej oživit třeba tím, že písmenka obtáhnete. Můžete je dále stínovat nebo použít oblíbenou metodu doodling.

Pokud jsme si všimli, tak všechny ukázky, kromě poslední mají písmenka zrcadlově obrácené. Pokud tedy budete více využívat první čtyři metody, nezapomeňte písmenka zrcadlově obrátit a také tak nalepit, na čtvrtce budou správně.

Pokud chcete používat všech pět metod a chcete mít písmenka správně, udělejte si pozaďáky dva :-)

Můj Project Life - organizace

Slíbila jsem vám, že se pokusím sepsat své postřehy ohledně Project Life - co mi funguje, co mi naopak nefunguje, co používám za materiál atd. Rozhodně se vše nevejde do jednoho článku a také to v žádném případě není návod. Jen povídání o tom, jak to dělám já.

Dnes to pojmu jako návštěvu. Ukážu vám, jak to u mě vypadá a jak jsem se konečně donutila používat nasyslené zásoby. 

Na stole nechybí počítač - jsem ráda online :-) Dále nesmí chybět kafe... a zbytek už jsou drobnosti :-) Stůl je celkem velký, takže se mi na něj vejde počítač, všechny pomůcky, ozdoby a dokonce i dvě celé 12" stránky a velká pracovní podložka.

 

Ne vždy to u mě ale vypadá růžově (vlastně čistě a bíle...)! Tohle je foto před velkou uklízecí akcí. A nemyslete si - ta hromádka Simple Stories tam sice je naaranžovaná na focení (potřebovala jsem vyfotit NEJ novinky do alba), ale není to tak, že bych ji po focení uklidila. Jen jsem ji šoupla kousek bokem, protože mi neustále ťukala na klávesnici a posouvala kurzor myši :-)

 
U mě rozhodně platí to, že pokud něco nemám na očích a především po ruce, nepoužívám to. Moje první stránky podle toho vypadají. Nejsou skoro vůbec zdobené, sem tam nějaká samolepka. Schválně - koukněte. Týden první, sedmý a jedenáctý. Škoda, ty úplně poslední zatím nemám vyfocené. Ale myslím, že rozdíl je patrný už teď.

 
Proto jsem se asi před měsícem pustila do úklidu, odstranila ze stolu nános všeho možného a udělala si místo na věci, které chci na své stránky používat. Ze svých nekonečných zásob jsem vybrala pouze věci, které opravdu využiju na Project Life - nejsou tu vánoční samolepky, ani přáníčková razítka :-) Jen univerzální věci na journaling a zdobení.

 
V dřevěné krabičce mám všechny journalingové kartičky. V mé vééééééélké hromadě čtvrtek byly i ty dělené / kartičkové od Simple Stories. Které jsem samozřejmě nikdy nepoužila, protože se mi nechtělo hledat, která tak čtvtka by zrovna mohla být kartičková, která z těch kartičkových by se mohla hodit k tématu a když už jsem přece jen něco našla, nechtěla se mi čtvrtka řezat, zvlášť pokud třeba vybraná kartička byla někde uprostřed a věděla jsem, že někam budu muset uložit ten zbytek. Zbytky nemám ráda... Jenže s takovou bych je nepoužila nikdy. 

Takže došlo na "lámání chleba" aneb řezání kartiček. Všechny kartičkové čtvrtky jsem nařezala a sepnula klipsem podle kolekcí a podle velikosti. A můžu říct, že od té doby už jsem několik kartiček opravdu použila :-)

Kromě nařezaných kartiček mám v krabičce i journalingové bločky od Simple Stories. Ty taky hodně využívám, jsou opravdu univerzální.

 

V malé kovové krabičce mám uložená razítka. Z celé sbírky jsem vybrala opravdu jen pár univerzálních, o kterých si myslím, že bych je mohla využít - rámečky, pár malých kytek, písmenka a různé malé akcenty.

Nepostradatelný je pro mě také kalendář, který jsem si stáhla z internetu a vytiskla. Jsou tam přehledně očíslované týdny, takže se skvěle a rychle orientuji, když potřebuji najít nějaké datum a zjistit, co to bylo za den. A je dokonce i na rok 2014 :-)

Dřevěná Keta razítka mám uložená zvlášť v šuplíku. Bez těch už taky skoro nedám ránu.

No a tento boxík je můj nejoblíbenější. Tady je "všechno ostatní". Samolepky, svorky, enamelové tečky, štítky, visačky (našla jsem tu jednu zapomenutou krabici, ve středu si rozhodně nalaďte e-shop!), papírové kapsičky, kartonové ozdůbky, prostě blbinky. 

Už nemusím prohrabávat několik krabic s ozdobami, ty NEJ jsou tady a vím, že jinde lepší nenajdu. Není to super, mít toho na výběr tak akorát? Já se nikdy nemohla rozhodnout, co vlastně chci použít. A když už jsem něco vybrala, bylo mi to naopak líto použít. Změnila jsem ale postoj - těším se, že čím víc toho spotřebuji, tím víc můžu nakupovat nové věci :-) Tato myšlenka se mi moc líbí. Jen mě teď nepadla ještě další myšlenka... čtvrtky jsme vždycky kupovaly po dvou, abychom jednu mohly použít a druhou mít na okrasu :-) A právě si teď říkám, abych nedopadla tak, že si i balení svorek budu kupovat po dvou. Na těch od Simple Stories jsem závislá a co když už nebudóóóu???

Opravdu ale musím říct, že od té doby, co jsem si tuto krabici dala na stůl a vybrala jen ty věci, které se mi líbí (co budu dělat s tím zbytkem fakt nevím...), OPRAVDU ty ozdůbky používám a snažím se jim najít vhodné místo na kartičce. Vždy najdu něco, co se mi zrovna hodí.

 
No a toto je moje nová posedlost - washi pásky. Miluju je a pořídila jsem si na ně krásný stojánek. Jen asi brzo budu potřebovat další (edit - už potřebuji, fotka je asi týden stará, teď už je stojánek plný...). Hned po libereckém srazu budu naskladňovat velkou várku nových vzorů, tak se máte na co těšit (holky na srazu dokonce přednostně!).

Ještě koukám, že na fotce vpravo dole vykukují Timova písmenka... Pokud je ještě nemáte, rychle to napravte (dejte si je hlídat v e-shopu, budou během týdne opět skladem). V sadě je přesně 900 písmenek a číslic, zastoupení jednotlivých písmen je opravdu dobré. Už jsem udělala celkem dost nápisů a teprve jedno písmenko jsem zatím potřebovala z druhého archu (archů je v bločku 10) - N. Dnes jsem se ale dívala, že je jich tam dost, jen ta moje slova byla nějaká "N-ková".

Timova písmenka a washi pásky se mi líbí především proto, že to do konce života nemůžu vyscrapovat :-) Teda aspoň ty pásky určitě ne!

 
Toto je jedna z věcí, díky nimž můžu říct, že mám "čistý stůl" - doslova. Sn@p! Pouch od Simple Stories - plastová kapsa se zipem. Začla jsem s jednou, do které dávám věci, které jsou určené do alba - aktuální vytištěné fotky, kartičky, visačky, lístky z nákupu, prostě všechno možné. 

Pak jsem ale zjistila, že bych užila ještě druhou kapsu na zbytečky - opravdu drobné proužky papíru na vlaječky, malinké samolepky, obrázky, které někde vystřihnu, kousky bílé nebo linkované čtvrtky, výseky, které mi zbyly apod. Prostě jsem chtěla odlišit věci NA scrapování od těch KE scrapování. Funguje mi to. A hlavně už se mi po stole neválí bordýlek :-)

 
Co tu ještě chybí jsou písmenkové a obrázkové samolepky. Jsou to archy 12x12 a nemám je nijak zvlášť uložené. Normálně jsou ve stojánku se čtvrtkami. Protože ten už ale praská ve švech, špatně se mi ten štos ukládá zpět, takže to vždycky položím tam, kde je zrovna (relativně) místo. Stejně je beru do ruky skoro pořád, takže potřebuji, aby byly opravdu dobře dostupné.

No a abych vás neochudila ani o odvrácenou stranu "stolu", nabízím pohled do pracovny alias Pretty Papers miniskládku. Že taky netušíte, kde vlastně všechno to zboží je??? Já teda vůbec... ale Petr by vám řekl, že je ÚPLNĚ VŠUDE... (a vlastně by nebyl daleko od pravdy - nezdá se to, ale jsem opravdu roztahovačná).

Zapomněla jsem na něco? Zajímá vás něco, o čem jsem se nezmínila? Ráda vaše dotazy zodpovím.

Mějte se hezky, užívejte prázdniny a sluníčko, FOŤTE A ZAPISUJTE! Bude se vám to hodit!!!