Dnes vám chci ukázat album, které jsem tvořila pro babičku a dědu - tchánovi - k jejich společným narozeninám.
V létě jsme s nimi a všemi našimi dcerami, včetně přítele té nejstarší, strávili
dovolenou na našem milovaném místě -
na Nových Hradech. Myslím, že už jsem je tu v několika příspěvcích zmínila, takže už je možná znáte. Ale my to tam všichni prostě milujeme a vracíme se tam
každý rok minimálně jednou. Děda tam dělal mnoho let hlavního vedoucího na místním
letním dětském táboře a zná tam v okolí doslova
každý kámen. Obě starší dcery jsou táborem odchovány a mě jen mrzí, že malá Ája už to nezažije, protože tábory už asi 7 let nejsou. A my tam byli s Rudou poprvé v roce 98 a byla to
láska na první pohled. Já na některých místech mívám až mystický pocit, že jsem tam snad musela někdy žít, jak mě to tam táhne a jak je mi tam dobře. Je to oblast kde
končí Šumava, úplně u jižních hranic republiky. Dlouho tam byl vojenský prostor. A ještě dnes, když se vydáte v pohraničí na výlet nebo na tůru, stane se vám, že
nikoho celý den
nepotkáte. Což je v dnešní době úplný balzám na duši :-) Ale už dost vyprávění, honem zpátky k albu...
Jako
základ jsem použila polotovar fotoalba s černými listy z Kik. Ano, takový ten levný diskont se vším možným někdy skrývá hotové
scrapbookové poklady :-) Rozhodně se tam vyplatí kupovat zdobení a různé samolepicí drobnosti pro děti. Nevím jak vy, ale když se s Ájou rozdělím o své milované
enamelky a ona pak celé platíčko vylepí na kancelářský papír, kam namalovala berušky, je to sice krása, ale mé srdce pláče. Ale tady jí koupím velký arch made in china a ať si lepí do aleluja :-)
Na zdobení alba jsem použila krásnou sadu The Story of Our Family od Echo Park. Kdo jste byly v Liberci, lepily jsme s ní super skládané minialbum s Diankou. A mně se tak líbila, že jsem si ji pořídila domů jak v 6" tak ve 12" formátu.
V albu jsou dva jakési "rozdělovače". Nápis je tištěný na tiskárně na silnější druh velumu. Kdo je staršího ročníku, pamatuje, že v klasických albech byly stránky prokládány listy velumu, jako ochrana fotografií a dodávalo to albu takový nádech luxusu nebo vzácnosti - aspoň pro mě. Tak tady aspoň ten nádech :-)
Jelikož je to album z dovolené, je to i jakýsi deník a tak je třeba využít i posbíraných materiálů a letáků. Tady jsem na jednu z prvních stránek použila část uvítacího dopisu, který na nás vždycky na pokoji čeká. Tenhle byl ten náš, takže jsem jen musela vypátrat font a dotisknout babičky a dědy jméno, aby to celé bylo opravdu osobní.
Jak je vidět z těchto prvních fotografií, album je
zdobeno jen velmi decentně. Hlavní roli hrají
fotografie. Kromě papírů jsem zdobila hlavně pomocí
vyřezávacích šablon s okrajem z falešného šití. A řezala jsme s nimi jak papíry, tak fotografie.
Můj tip - pokud budete vyřezávat fotku a máte už přeci jen trochu "jeté" řezací desky
Big Shotu, položte na fotografii nejdřív kancelářský papír a pak až desku, aby se vám rýhy z desky neobtiskly do fotografie.
Největším oříškem bylo asi získat fotografie z foťáku a telefonů babičky a dědy :-) Bylo to přeci jen překvapení, takže pomohla švagrová, která mi fotky z mobilů poslala a kartu z foťáku nenápadně na dva dny uloupila :-) Po prolistování alba mi děda - bývalý policista! - tento prohřešek odpustil :-)
V albu jsou dvě odklápěčky a pár schovávaček, takže se dá říct, že je lehce interaktivní :-)
Dlouho jsem přemýšlela, jak budu v albu dělat
nápisy. Tolik stejných
samolepek nevlastním, razítkování jsem se bála, abych si celé dílo nepokazila, takže opět přišel na řadu
plotr. Všechny nápisy jsou řezané z
vinylové fólie. Výhodu je že si prostě vyřežete přesně
to, co potřebujete, i v tom fontu, který se vám líbí - plotr je prostě super ! :-)
Na spoustě atraktivních turistických míst Šumavy a určitě i jinde jsou tzv. fotopointy. Kamera namířena na nejlepší místo pro vyfocení, v našem případě s Plešným jezerem, Vhodíte minci, zapózujete a pak doma na stránkách parku najdete podle datumu vaši fotografii :-)
A dostáváme se na konec alba a na to slibované překvapení :-)
My jsme totiž jako rodina babičce a dědovi věnovali další, tentokrát podzimní pobyt :-) Bohužel paní sekretářka odjela na dovolenou a zapomněla nám poslat dárkový voucher, tak jsem ho stvořila v oblíbeném Pic Monkey.
Vtipné bylo, že babička listovala, áchala nad fotkami a pak povídá - jak jako podzim, když na podzim jsme tam nebyli ??? :-) Ona si jen prohlédla obrázek, ale nečetla :-) Pak si samozřejmě dala dvě a dvě dohromady a hned následovala otázka - Ale to nám taky dolepíš, viď ??!! No samozřejmě a moc se na to těším. A protože se už vrátili a zase si to užili, tak já jdu na to a těším se příště, třeba u pokračování novohradského alba. Na lepenou!
