pátek 28. února 2014

Project Life - Yka

Foto a text: Yka

Projekt Life ma očaril hneď ako som ho prvý raz zazrela na istom blogu. Už rok predtým som sa chcela pustiť do niečoho podobného, zapisovať si rok v týždňoch, po dvoch ma to ale prešlo, nestíhala som také tempo. Aj preto som s projektom chvíľu váhala. Napokon som sa rozhodla zaznamenávať udalosti po mesiaci, priebežne si píšem do starého diáru odrážky, čo všetko nesmiem zabudnúť spomenúť.


Na začiatku som si nebola istá koľko mi to vydrží a tak som sa rozhodla pre nákup obalov, ktoré sú v originály na fotky 10x15. Obaly sú veľkosti A4, takže stačilo kúpiť hrubší šanón, ktorý možno neskôr nejako dozdobím, zatiaľ sa mi ale bodky páčia také aké sú :)

Len čo som obaly mala doma, nadšene som sa pustila aj do roku 2012, mala som dojem, že keď už rok skončil a ja mám všetky fotky, bude ma to motivovať dokončiť. Facebook a časová os na ňom mi pomohla rozpamätať sa, takže rok 2012 som spracovala celkom rýchlo, aj keď na súčasný som sa tešila viac. Predsa len, vediac, že si ho robím, som si písala poznámky a zážitky precíznejšie.


So samotným scrapbookom som začala, pretože sa mi páčilo že okrem fotiek je možnosť si tam veľa napísať, polepiť nejaké tie dokumentačné veci ako lístky a podobne. Môj projekt teda obsahuje dosť textu, väčšinou písaný rukou, keďže doma dlhodobo chýba toner a nikto sa neponáhľa s jeho nákupom.



Študujem na vysokej škole, žijem na internáte, takže tam sa stále niečo deje, mám čo do projektu lepiť aj písať a teším sa, že raz keď budem staršia v ňom budem môcť listovať a spomínať. Spolužiaci a kamaráti si už zvykli že často fotím, keď nie fotoaparátom tak mobilom, často si na môj album spomenú aj za mňa, niečo odfotia, niečo odložia, aby som si to mohla dolepiť.


Pri tvorení okrem fotiek rada používam aj obrázky z časopisov, ktoré sa hodia k textu, keďže nie vždy sa mi podarí spraviť fotky.



Pretože obaly ktoré používam majú všetky rovnaký tvar, v poslednej dobe skúšam papiere v okienkach rozdeľovať, aby to na prvý pohľad vyzeralo trochu odlišne.


Začal rok 2014, pocitovo zapisujem všetky tie drobnosti a výroky, ktoré tvoria dni a na ktoré by človek časom zabudol. Aj keď som bola na začiatku plná pochybností, teraz som rada, že som sa do toho pustila. Nie je to album len o veľkých udalostiach, ale naozaj ako názov hovorí, album o bežnom živote plný maličkostí. :)

neděle 23. února 2014

Project Life - 5/2014

Vítám vás u dalšího pokračování vašeho oblíbeného seriálu :-))) Dnes je tu dvoustrana z 5. týdne. Barevnost tentokrát udala Minnie. Rozhodla jsem se použít kombinaci červené a neutrální černé, ostatní barvy pak vyplynuly z vybrané kolekce - zvolila jsem Everyday a Daily Grind od Simple Stories.
 

Jako obvykle - nedělo se u nás nic zajímavého :-) Proto jsem fotila věci, které třeba s daným týdnem až tak nesouvisí, ale přesto jsou součástí našeho života. A jako obvykle, omlouvám se za (ne)kvalitu fotek. Je to čiré zoufalství, vyzkoušela jsem všechny tipy profesionálů, nic nefunguje... :-(


Tuto kartičku od Simple Stories jsem si šetřila, moc se mi líbí. Ale nakonec jsem ji obětovala :-) Šedá šipka je výřez z Big Shotu a když jsem hledala, čím podložit označení týdne, vykoukla na mě ruka. Přišlo mi to docela vtipné, tak jsem neváhala ani chvíli. A určitě jsem ji nepoužila naposled :-) Jo a  stále píšu ručně!!!


Výjimečně si jako podklad řežu vlastní kartičky z třicítkových papírů. Většinou když vím, že kromě fotky nepoužiju žádný journaling a nepotřebuji tudíž ani linky, ani prázdné místo. Jak vidíte, písmenkové samolepky od Timíka jsou stále v kurzu :-) Písmenka ve slově LÁSKA jsou od Basic Grey.


Tady je moje pomocnice. Moc ráda mi pomáhá, i když to je samozřejmě vždy všechno potřeba udělat znovu :-) Nejraději utírá prach na televizi vlhčeným kapesníčkem na prdelky. Umíte si to představit, že? :-)


Myšku Minnie jsem Emičce dovezla z dovolené ze (skoro)návštěvy Disneylandu (koukaly jsme jen za plotem). Má zatím čestné místo v kuchyni u stolu.


Journalingová kartička z mini kolekce Everyday od Simple Stories. Píšu především o tom, jak nesnadné bylo poslat z USA pohledy a že jsme za celou domu nepotkaly jedinou poštovní schránku ani poštu. Ani nevím, jak ty jejich schránky vypadají :-) 

A mimo jiné zmiňuji i dárečky. Skoro všechno bylo "mickeymousový". Dokonce i triko, který na slunci mění barvy!!! :-) Ale i přes tu záplavu dárků opět proběhlo zklamání (máme natrénováno z Vánoc, už mě to nepřekvapilo). Nebyla tam mořská panna. Ne že bych na ni zapomněla. Ona NIKDY o žádné nemluvila!!! A nejvtipnější je, že když jsme byly na návštěvě v akváriu, měla jsem v ruce kráááááásnou mořskou pannu, velikou panenku s nádhernýma vláskama a šatičkama... a říkala jsem si, že mořskou pannu néééé, co by s ní dělala, jak by si s ní hrála. Ale ta byla opravdu nádherná a moc mě mrzelo, že ji vracím zpátky do regálu. Příště dám na první dojem :-)


Fotka pohledů je dozdobená látkovýma samolepkama od Pink Paislee. Pohledy se mi do kapsy nevešly, jsou moc velké.


Druhá strana je opět o každodennostech :-)


Adámek potisící... Ale když on je tak fotogenickej :-) Doplněno 3D samolepkou od K&Company a vlaječkou z této sady.


Malování s taťuldou a kartička Daily Grind od Simple Stories.


Není nad to, když si ty děti hezky pohrají :-) Občas je mi Adama líto, ale tak zase bude vytrénovanej a jen tak něco ho nerozhodí. Ema si z něj dělá takovou pokusnou opičku, ale on si to většinou líbit nenechá. Začne křičet jak na lesy, tahat za vlasy... a bude hůř :-) Už se těším.

Kartička opět Daily Grind, na ozdobu jsem použila ještě razítko od Ali Edwards a vybarvila ho pastelkama. V poslední době už se neobtěžuju akvarelové pastelky rozmývat vodou, ale používám jen bílou pastelku ke sjednocení barvy. Moc se mi ten efekt líbí.


Velká holka a velkej kluk :-)


A tady je naše story :-) Ale teda musím se hlídat, když píšu rukou, a dobře vážit slova, abych to moc neprotahovala. Mám co dělat, aby se mi to na kartičku vešlo. Musím zapracovat na zmenšení rukopisu.


Tohle je moje oblíbená fotka. Nedělní ráno. Dvoudenní náledí bylo to nejkrutější, co jsme tuto zimu zažili :-) Psaní se mi sem sice nevešlo, ale něco málo jsem připsala k dalšímu týdnu, protože v pondělí byla ta situace úplně stejná.


Děkuji za nakouknutí a těším se na příště :-)

úterý 18. února 2014

Design vlastních kartiček v PicMonkey

Foto a text: Ilona Č.

Pro úpravu fotek  skoro výhradně používám online program PicMonkey. Kromě toho, že umí skvěle upravovat fotky, retušovat obličeje a vytvářet koláže, umí také vytvořit vlastní designovou kartičku. Dokonalé pro Project Life. Jak na to? Pokusím se vás provést vytvořením karty krok za krokem.

Nejprve si otevřete program PicMonkey. Na jeho úvodní straně najeďte šipkou na  možnost DESIGN. Otevře se vám okno s nabídkou velikosti kartičky. Já jsem pro náš účel vybrala kartičku 6 x 4 palce. Na výběr je několik vělikostí, za zmínku stojí ještě možnost vytvořit si vlastní facebookový banner :-)


Když si zvolíte velikost kartičky, otevře se vám okno s prázdnou kartou. Já jsem v tomto příkladu nechala kartu v původní orientaci, tedy vertikálně. Jako první po otevření tohoto okna se vám vlevo "rozbalí" možnost volby barvy pozadí (CANVAS COLOR). Pokud chcete mít pozadí jen barevné, zvolte barvu a potvrďte výběr. Chcete-li mít na pozadí něco jiného pak tuto možnost zavřete. 

Tvoříte-li zrovna kartu do kapsy horizontální, zvolte možnost ROTATE a překlopte si kartičku do vodorovné polohy. 


V krajním, levém sloupci v nabídce zvolte možnost TEXTURY (ikonka mřížky) a vyberte si texturu, která bude tvořit pozadí vaší kartičky. Po zvolení textury můžete ještě kliknout na ikonku Move a posunout si texturu a zvolit její část, která se vám nejvíce bude hodit. Až budete spokojení se svým výběrem, potvrďte výběr.


V editoru si můžete pro svou kartičku zvolit i rámeček. V levém sloupečku je to ikonka hned nad ikonkou mřížky. Můžete volit mezi několika typy rámečků a můžete zvolit i jeho barvu. Klikněte na ikonku FRAME COLOR, otevře se barevnice a můžete vybrat barvu rámečku.


Dále do své kartičky můžete přidat další efekty z části s názvem THEME, ikonka srdce se šípem.  Když si rozkliknete tuto možnost, můžete vybírat z témat. Já jsem vybrala téma lásky. V každém tématu jsou nekonečné možnosti jak postupovat dál. Zde jsem vybrala masku s obrázkem srdce s šípem. Klikněte na něj, a program vám jej vloží do obrázku. Dále jej můžete upravovat – zvolte velikost, pomocí tažení myší jej umístěte kam potřebujete a vyberte pro něj barvu.


Do obrázku můžete vkládat podle své fantazie cokoli se vám bude líbit a hodit. Já jsem ještě zvolila obrázek malého cupida. Zase můžete vybrat umístění, velikost i barvu. Zde uvedu ještě jednu zajímavou možnost. Pro dokonalé barevné sladění s obrázkem je možné po kliknutí a rozbalení tabulky s barvami vybrat možnost kapátka a vybrat jakoukoli barvu z obrázku. Já jsem posunula kapátko na oranžový mrak a klikem jsem tuto barvu převzala pro cupida.


Dále lze do obrázku vložit ŠTÍTEK. Opět si můžete zvolit velikost, umístění i barvu. 


A poslední částí je TEXT. Najdete jej pod ikonkou velkého a malého T. Nejprve je nutné vybrat Font, pak klepnout do obrázku, kde se otevře okno, tam text vepíšete a můžete s ním dále pracovat. Možnosti jsou v tabulce, která se otevře u textu v obrázku. Můžete zvolit velikost písma, zarovnání, barvu, nebo např. určit jak moc bude písmo průhledné. 


Hotová kartička, kterou můžete už jen zasunout do kapsy, nebo jí dále dotvořit přízdobami… zkrátka, fantazii se meze nekladou :-)

pátek 14. února 2014

Project Life 2/2014 a 4/2014

Další dvoustrana je trochu netradiční. Ve 2. týdnu jsem byla doma pouze 3 dny a stejně zkrácený týden byl i po návratu z dovolené. Moji funkci fotografa mezitím nikdo nepřevzal, takže jsem udělala z každého týdne pouze jednu stranu a dala je naproti sobě. Chybí tam zatím týden třetí. V tuto chvíli si nejsem úplně jistá, jak to pojmout :-) Možná dvoustranu z každého navštíveného města? Zatím nevím...
 

V pondělí jsme byli na návštěvě kouknout na našeho synovce. Nostalgicky jsem zavzpomínala, jak to bylo prima, když byl Adam ještě stále spící miminko :-)


Kartičky na stránce, stejně jako tato lehce "opilá" písmenka, jsou opět od Simple Stories, kolekce Say Cheese. Samolepicí štítek je z tohoto archu od October Afternoon.
 

Tady se mi hodilo, že miminku neříkají Lubošek, ale Lubomírek :-) Do tohoto písma z PicMonkey jsem se prostě zamilovala. Samolepky jsou z klučičí miminkovské sady od Simple Stories.


S Emičkou jsme před touto návštěvou stihly i neoblíbenou návštěvu alergologie. Měli jí po roce neefektivního "léčení čehosi" dělat testy na alergie, ale bohužel se testy nepovedly. Šokovalo mě, když nám nakonec doktor oznámil, že nové testy tedy bude dělat za rok!!!


Taky využíváte Google obrázky? :-)


Tato fotka se mi moc nepovedla, ale nechtěla se mi předělávat :-) Když byla jen černobílá, byla hodně smutná. Tak jsem část s Emou a jejím kamarádem Pepíkem nechala barevnou, ale teda je to jako pěst na oko :-) Co už... No ale jak to vidím, možná to ještě spravím :-)


Obrázek od Emouška nudícího se v čekárně na alergologii :-) (Proč tam objednávají na čas, když je to na celé odpoledne???) Ozdobeno svorkou Smash.


Čtvrtý týden je taky takový skromný :-) Jsem ráda, že mi nic nechybělo ani nepřebývalo, všechno se mi vešlo hezky na jednu stránku. A dokonce jsem otevřela nové balení Simple Stories kartiček, tentokrát zamilované... jak jsem je mohla ještě nepoužít :-)


Dáreček z Disneylandu... A to lízátko! Bože, ta příchuť!!! Netušíte náhodou někdo, co to je za jejich specifickou tajnou ingredienci, která tvoří základ lízátek a bonbónů, které Iriska nazvala příušnicovými? To je něco tak strašně aromatického... Dá se to koupit i někde u nás? Petrovi ta hrůza nějak zachutnala :-)


Nápis hovoří jasně,  scrapkamarádka Šárka mě poctila svou návštěvou. Nedorazila sama, ale dokonce i s manželem a malým Šímou. Bylo to super, ale bylo to krátké :-( Těším se do Liberce, Šárko!


Kartička s označením týdne je tentokrát na netradičním místě a v netradičním formátu, ale změna je život. Jinam mi nepasovala...
 
A píšu a píšu, hezky ručně... je to tak rychlé, celkem pohodlné, přes škrabopis jsem se už přenesla. Psaní se mi líbí :-)


Od návštěvy Ema dostala krásnou zástěrku a ještě ten den ji musela vyzkoušet :-)


Fotím kde co pro případ, že bych měla málo fotek. A vyplatilo se to :-) Bez lososa by moje stránka nebyla kompletní.  Jsem ráda, že losos dorazil už i k nám do Znojma :-) Ještě tak před rokem tu skoro nebyl k sehnání. Díky, Lídle!


Z Adámka se během těch 14 dnů, co jsem tu nebyla, stal otesánek. Celý den by jenom jedl.  A jaké porce! I toho lososa už měl :-) A včera dokonce snědl svůj první kousek štrúdlu (haha, toho, co jsem ho fotila :D)... bože tolik cukru!!! Ale když ten tatínek, ten mu dá co mu na očích vidí...


 A to je vše :-) Děkuji za návštěvu.



P.S. Také pracujete na svém Project Life albu, Smash deníku, nebo podobném formátu? Moc rádi vaše stránky zveřejníme na našem blogu. Pošlete nám pár fotek, něco málo textu a my vám za odměnu pošleme slevový kupon v hodnotě 200 Kč na nákup v e-shopu www.prettypapers.cz.

neděle 9. února 2014

Project Life - 1/2014

Mé milé... je to už opravdu dlouho, co jsem na blog dávala svůj poslední příspěvek s fotkami hotových stránek. S novým rokem je tu nové album a nové hotové stránky. Snažím se být aktuální, snad mi to zase aspoň do prázdnin vydrží. Tam, jak jsem zjistila, je můj "bod zlomu" - od prázdnin nestíhám :-)

Dnes pro vás mám titulku pro album 2014 a dvoustranu z 1. týdne. Jááj, jak mě nebaví fotit. A pak ještě ty příšerné fotky upravovat, abych je vůbec mohla dát na blog... a pak se na to koukat a říkat si, že jsou pořád stejně hrozné... ale není to o fotkách stránek, ale o těch fotkách na stránkách :-)

Titulní stránku jsem tvořila ve stejné chvíli, jako mnoho z vás. Bylo to skoro bych řekla online :-) V naší skupině na Facebooku jsme se hezky vyhecovaly a tvořily jsme jako o život.
 

Všechny kartičky na této stránce jsou z kolekce Say Cheese od... áno, Simple Stories :-) I letos jedu na stejné vlně. Kartička je ozdobená hvězdičkovou svorkou ze stejné kolekce a kovovým přívěskem ve tvaru budíku. Nápis Celebrate Life je razítko od Ali Edwards.

V pravé kapsičce mám zatím jen kartičku s obrázkem foťáku, časem doplním rodinnou fotečku. Snad se mi brzy podaří nějakou vhodnou ulovit. A taky se mi tam musí vejít nápis 2014, ale ten nalepím až podle fotky.


Tady jsem si konečně vyzkoušela něco, o čem jsem skoro celý předešlý rok snila a byla na to líná :-)  Kapsičku s flitry. Vůbec nebylo lehké je tam nasypat... a hlavně je tam udržet :-) A co už vůbec nebylo lehké - vyndávat kartičku pokaždé, když jsem na její zadní straně něco potřebovala dolepit, přelepit, odlepit. Zrovna to byl případ, kdy jsem využila zadní stranu (v kapse je tedy pouze 1 kartička) a pokaždé, když jsem kartičku vracela do kapsy, nějaké flitry mi zůstaly na druhé straně a musela jsem je lovit pinzetou. Úzká kapsa, široká pinzeta, statická elektřina, opocené čelo... no však vám to nemusím povídat... Teď jen najít někoho, kdo mi tu kapsu zašije :-) Že by ta žena, co v Liberci tak vehementně šlapala na pedál neúnavně po celou noc?


Emičku se šampíčkem jsem na titulku prostě musela dát! Ona se na ně tak těšila (barva sice odpovídá opravdovému šampíčku, ale jsou to rychlé špunty, příchuť Tropic). Oblíbila jsem si nový typ písma v PicMonkey - Amatic Small Caps - je dostupný i v neplacené verzi.

Na pravou stranu jsem použila chipboardový rámeček od Wycinanky (vyprodáno, dnes doplním), podložila ho kraft čtvrtkou a ozdobila malou hvězdičkou.


A tohle už je dvoustrana z 1. týdne. Musím se občas smát, když své stránky vidím. Pokud bych měla říct, jakou barvu opravdu nemám ráda, byla by to rozhodně žlutá a oranžová. A když jsem hledala nějaké malé ozdoby, vždy se mi hodilo něco, co bylo v jedné z těchto dvou barev. A ještě vtipnější bylo, že třeba různé žluté samolepky a štítky, které by se mi hodily, už byly použité dříve a prostě jsem se nemohla ničeho vhodného dopátrat... Když jsem pak procházela jednu oblíbenou sadu samolepek od Simple Stories, zjistila jsem, že arch se vším žlutým už je fááákt hodně probraný, narozdíl třeba od netknutého archu s mou oblíbenou zelenou :-)


Rozhodla jsem se tento rok moc neprožívat výběr těch nej nej nej kartiček, protože bych nikdy nebyla hotová. Takže jak jsem měla na stole kartičky Say Cheese, použila jsem je i na této dvoustraně. Je fajn, že jsou sladěné a dají se vzájemně dost dobře kombinovat. Byla to opravdu rychlovka, moc jsem nad tím nepřemýšlela. Ale vesměs jsem spokojená :-)


Kartička je zdobená jen malinko, krásný nápis nic víc nepotřeboval. Přidala jsem jen ozubené kolečko na podložení pěnové číslice s označením týdne. Nápis "týden" jsem vytvořila pomocí samolepicích písmenek od Basic Grey. A... začla jsem psát rukou. Prvně jsem data natiskla datumovým razítkem, ale nebylo to ono. Tak jsem je zkusila napsat rukou a bylo to malinko lepší. Letos dám svému rukopisu šanci :-)


Hrátky s PicMonkey... 


Tato Emičácká fotka byla tak nepovedená, ale kdybych ji nepoužila, chyběla by mi v kompozici... Barevně se na stránku taky vůbec nehodí, černobíle tam nebylo nic moc vidět. Ale není to o barvách a dokonalosti, ale o vzpomínkách, ne? A touto skládačkou se bavila opravdu dlouho.


Když jsem fotila tyto dvě kapsy, zjistila jsem, že jsem se asi unáhlila. Obě jsou absolutně nedotažené, nějak jsem to přehlédla. Musím doplnit nějaký malý journaling... Ale i kdyby ne, obrázky mluví za vše.


Schovávám si lístky z nákupů a občas je do alba použiju. Jen tak pro představu, třeba za pár let zjistím, jak bylo levno :-) A musím říct, že jsem díky tomuto schraňování lístků ušetřila i nějakou tu kačku. Už párkrát se mi stalo, že jsem potřebovala reklamovat něco, k čemu bych si rozhodně lístek neschovala. Byly to položky v řádech pár desetikorun až stokorun. A když se za pár dní nebo týdnů vyskytl problém, věděla jsem, že stačí zalovit v PL složce a lístek najdu.


Tato strana je především o mých přípravách na dovolenou. A protože každý se připravuje jinak, já jsem přípravu pojala nákupně :-) 


Vypravila jsem se na velké nákupy do Prahy. U nás je výběr značek a obchodů dost omezený a když už někam přijdu a něco vyberu, nikdy nemají mou velikost... Nákupy nesnáším!!! Proto jsem si nadělila skvělý vánoční dárek - nákupy se stylistkou. Bylo to boží!!! :-) Dohodly jsme se na nějakém stylu, řekla jsem, co potřebuji a šly jsme na to... bylo to náročné - fyzicky (a taky finančně, uááá). Ale když jsme objevily obchod, kde měli skvělé kousky a všechno mi perfektně padlo, byla jsem v sedmém nebi. Sama bych do takového obchodu nikdy nešla a nikdy bych si nezkoušela navrhované modely. Např. džíny typu slim, wohoooo :-) Kdo to kdy slyšel! Já a slimky! Ale padly nádherně a jen díky nim jsem mohla vyrazit na dovolenou do velkého světa... Rozostřené detaily normálně nepoužívám, ale ta cifra byla až nechutná a moje milovaná maminečka ani moje drahá polovička netuší... Zatím je tedy uchráním :-)

Tou dobou jsem si také koupila los a měla jsem strašnou radost, že byl výherní. Jsem z toho byla div živá... Vyhrála jsem 200 Kč, los stál 100 Kč :-))))))) Přišlo mi docela vtipné dát ho do společné kapsy s účtem za nákupy :-)


Zase žlutá - můžu za to, že v kavárně, kde jsme chvíli seděly, mají zrovna žluté letáky a že stylistka má na své nejlepší fotce z netu zrovna žlutou šálu? Nemůžu... tak prostě jedu ve žluté :-)


Tady jsem se ještě na poslední chvíli nechala vyfotit před obchodem, kde jsme pořídily nejvíc oblečků - Gerry Weber (plnoštíhlým vřele doporučuji!). Bohužel mi nezbylo moc místa na journaling, takže jsem použila jednu opravdu minimalistickou samolepku. Ta mi do smrti bude více než živě připomínat, kolik stojí nejdražší kousek mého šatníku. Normálně tolik neutratím za oblečení za celý rok. Jenže... ta vesta... byla JE-DI-NEČ-NÁÁÁ...  ááách...

V prvním kole jsem do toho nešla. Jsem si řekla, že nejsem padlá na hlavu a že je tu ještě tooolik obchodů, že by v tom byl čert, abychom neobjevily jinou (stejně hezkou) vestu v jiné cenové relaci. Po 3 hodinách jsme naznaly, že není cesty ven, zamilovala jsem se a musela jsem se pro ni vrátit. Ale teda srdce mi krvácelo, při placení se mi orosilo čelo a myslím, že jsem prodělala i lehký šok.


Při návratu z Prahy jsem jela k babičce vyzvednout Emu a potkaly jsme po cestě strejdu Lubu. Luba je její tajná láska :-) A včera se to potvrdilo. V pátek jsme slavili Emičácký 4. narozeniny a oslavenkyně všem nastavovala k polibku jen tvářičku. Přece se se všema nebude líbat. Ale včera jí byl popřát Luba a to byla pusa jen to mlasklo :-)


Kromě nákupů proběhlo v rámci dovolenkových příprav také barvení vlasů a vyzkoušela jsem i permanentní řasy. Kosmetička vtipně napsala na doklad "nové řasy", čímž chtěla říct, že to byla první aplikace a nikoli doplnění, ale je to takové hezké - prostě jsem tam přišla a když jsem odcházela, měla jsem "nové řasy" :-) 


Tady ještě pohled na můj pracovní nepořádek, řekla bych přímo bordel. Od října absolutně nestíhám a můj stůl podle toho vypadá. Se ani nedivím, že mám v PL takový skluz, v tomto se fakt nedá tvořit. Ale musela jsem zaznamenat, že zase dělám PL. Ehm, měla bych jít uklízet.


Děkuji za trpělivost, za nahlédnutí... a za týden se těším naviděnou u dalšího hotového týdne.