Tak se nedávno stalo, že jsem si pořídila "draky" alias Adirondacky alias alkoholové inkousty od Ranger . Nějak mě tyto "špinavé" techniky míjely, ale asi nastal čas posunout se zase kousek dál. Přece jen by byla ostuda prodávat něco, co osobně nemám vyzkoušeno, že?
Zjistila jsem, že do začátku NUTNĚ potřebuji přesně 14 odstínů, prostě všechny, které mi na první pohled padly do oka. Po vyzkoušení jsem sice přišla na to, že asi 50% barev vlastně nepotřebuji a nepoužívám, resp. po nich sáhnu jen proto, že je mi jich líto, ale co už :-) Pravda ovšem je, že každý ladíme trochu jiné barvy a co se líbí mně, nemusí se líbit jinému. Což je super a proto taky Timík těch barev namíchal tolik...
K nanášení používám aplikátor s plstěnými polštářky, jako podklad jsem zkoušela jak originální papír s lesklým povrchem, tak i běžně dostupný "zbytkový" materiál - zadní strany sešitů, obalů, nastříhané krabice - cokoli, kde najdu hladkou bílou plochu bez potisku. Na různých typech papíru dělají inkousty různé efekty, inkoust se jinak nanáší a rozpíjí, "mapy" mají úplně jinou strukturu. Výhoda je, že pokud nejste s výsledkem svého snažení spokojeni, můžete inkousty míchat a zesvětlovat (nebo ztmavovat) tak dlouho, dokud to nebude přesně podle vašich představ. K zesvětlování, ředění a čištění se používá Blending Solution, stejnou službu vám ale udělá i technický líh z drogerie.
S tímto líhem je možno dosáhnout mnoha zajímavých efektů - zkoušela jsem ho kápnout na aplikátor zároveň s inkoustem ještě před nanášením na papír a můžu říct, že tento postup je pro mě osobně asi nejvhodnější. Barva není tak sytá, jako když aplikujete jen inkoust samotný a trochu déle se s ní dá pracovat. Pokud aplikujete pouze inkoust, výsledek je mnohem sytější a barva je více ohraničená. Nicméně druhou vrstvu často nanáším už bez použití líhu - jednak pro další efekt a na papíru stejně už nějaké ředidlo je.
Pěkných efektů se dá dosáhnout také rozfukováním barvy (nebo líhu), můžete ji nechat stékat do různých stran, papír můžete líhem pokapat a jen pozorovat, jak se barva rozpíjí. Další zajímavou variantou je otisknutí papíru o podložku, na které je několik kapek různých barev inkoustů, nejlépe zároveň s ředidlem. A klidně několikrát za sebou, v různých úhlech, aby otisky nebyly moc pravidelné.
Nesmím zapomenout ještě na metalické barvy, které se používají jen ve velice malém množství zároveň s dalšími barvami - na světle vytvářejí měděné, zlaté, stříbrné nebo perleťové odlesky. A pozor - tyto barvy je před použitím nutno velice dobře protřepat!
Alkoholové inkousty jsou velmi obsáhlé téma a není v mých možnostech tu rozebrat vše. Není to ani mým záměrem. Je to nekonečná hra s barvami a chci vám poskytnout prostor k objevování. Článkem jsem vám jen chtěla dát možnost nahlédnout do mé tvorby a do mého objevování. A taky vám třeba pootevřít vrátka a popostrčit vás, pokud jste z těchto barev prozatím měli respekt jako já :-) Není třeba se jich bát. Neexistuje návod, nic není špatně! Jde pouze o kombinování barev a to je velice subjektivní záležitost. Chce to zkoušet, zkoušet, zkoušet. A i když možná první pokusy skončí v koši (mohla bych vyprávět...), nepropadejte panice. A taky doporučuji každý let do koše dobře promyslet. Dnes tam málem letěly taky ty žlutozelené "větvičkové" archy. Jenže pak jsem právě objevila tu větvičku a bylo... K vyhození není skoro nic! Jen je třeba najít vhodný doplněk... Jedno jediné pravidlo si ale neodpustím - chraňte DŮKLADNĚ!!! své pracovní místo - buď univerzální podložkou, postačí i kousek igelitu nebo silnější papír. (Silnější myslím opravdu silný!!!). A vždy mějte po ruce papírové utěrky :-)
Wow, je to nádhera. Patřím k těm, co se nových věcí bojí. Já jsem nedošla ještě ani k embossování, natož k alkoholovým barvičkám :-) Ale musím uznat, že je to krása!
OdpovědětVymazat