Dnes jsem nafotila následující 3 strany našeho rodinného PL. Minulé strany byly pro mne duševní očistou. Skutečnost, že jsem zpracovala fotky a následně i s komentářem vložila do desek a uveřejnila na blogu, mne jako kouzlem dokázala oprostit od banálních starostí a už to tolik neřeším. Sice si dennodenně říkám, že musím být více v klidu a nezvyšovat hlas při domácích úkolech. „Mami jak se píše N?“ – „Dvě svislé a jedna šikmá zleva doprava.“ „Která je levá? Tadle nebo tadle?“ „Co to je tadle?“, ptám se zatím ještě v klidu. „Nu tadle ruka nebo ta druhá?, ne tadle"….. 3+2=5, 2+2=5... Jak můžeš mít jiná čísla a stejný výsledek? Jak si to kontroluješ??
Doufám, že podobnou situaci budu muset řešit až zadlouho, kdy se budeme vybírat střední anebo jiná školu. Tímto také děkuji všem, kdo se mnou sdílel mé pocity a četl až do konce a za komentář:-)
Následující události jsou z konce srpna a počátku září. Na konci srpna pravidelně místní o.s. 2/4 (dva čtyřka se jmenuje alkoholový panák vodky s jablečným džusem, který vymysleli zakladatelé o.s.) pořádá dobročinné setkání pro přátele z blízkého okolí. Tento rok byl věnován jmenovitě Viktorovi, který trpí nevyléčitelnou metabolickou poruchou. Vybralo se kolem 36 tisíc Kč a vše bylo věnováno jedné pražské nemocnici a dětskému oddělení na nákup kvalitnějších měřících přístrojů pro všechny děti, které jsou zde hospitalizované.
Bylo to příjemně strávené víkendové odpoledne s dětmi a přáteli. Babička si kolem deváté večerní holky odvezla a já jsem letos podruhé večer bez dětí. Taky to dopadlo… Just more wine… byly 2 dcl panáky Captaina morgana v půl litrovém kelímku cola. Za dvě hodiny jsme byli doma v posteli a předcházející večer je pro mne zahalen mlhou jak Rákosníčkův rybníček Brčálník.
Následující strana zachycuje odpolko, které jsme se užívali s rodinou. S přítelem jsme si rozdělili holky, protože Beátka se naučila běhat. Byla k nezastavení a sama sobě nebezpečná, jak se snažila utíkat po nerovném terénu zahrady a dlažebních kostkách na dvorku. Z tohoto důvodu máme více fotek Sofči, jak dováděla při volných disciplínách na zahradě. Sofi má ráda kočky, bohužel máme psa, který je rád nemá. Kdekoliv vidí kočku, stane se z ní kočičí máma. A když shlédla film Cat women, úplně ji uchvátila Halle, jak se procházela ve svém sexy koženém oblečku a mrská svým ocáskem ze strany na stranu. A tehdy, když bojovala a skákala ze stropů... Viděla to nejméně 20x.
Úplně jsem propadla fotoeditoru Picmonkey, relativně spousta možností a úžasné efekty ihned. Teda zatím je pro mne otevřená jen ta neplacená část, ale stačí. Uznávám, že nad Photoshop není, ale je rychlejší a nepotřebuji se pročítat výukovými knihami. Ne vždy se mi fotka povede, jako třeba ta, kde je S. na chůdách, ale ten její úsměv byl pro mne hlavní. Někdy si připadám jak východoasijský turista, když se snažím vyfotit rodinku usmívající se do objektivu s krásným pozadím, které dokazuje naše cestovatelké počiny.
Následující strana alba je věnována našemu rozhodnutí, zda je opravdu výhodné si pořídit tepelné čerpadlo. Velkým lákadlem byla akční pořizovací cena, která byla o polovinu nižší, protože byla bez DPH a navíc veškeré topenářské práce jsme prováděli sami, teda já ne, přítel. Já bych si spíše přála praskající krb a vůni dřeva a koukání do plamenů, ale přiznávám, že v lese pro dřevo jsem nebyla ani jednou, abych si takový zážitek mohla dopřát. Takže praskání polen bude jen v létě při ohýnku na zahradě. :-D
Fotky jsou různě starých holčiček, které jsem chtěla použít jindy, ale hodily se mi pro tento účel.
Díky časovému odstupu od proběhnutých událostí jsem si dokázala vytvořit nadhled nad událostmi. Je to pro mne změna, protože chci všechno hned a teď, ale opravdu některé věci se nedají pochopit hned. Protože fotek za uplynulých 5 let je hodně, bylo třeba udělat velikou selekci, aby to nebyl jen sled dětských úsměvů a zároveň mne to donutilo si rozmyslet kompozici PL. Ale pořád mne drží myšlenka na celoroční PL, zachytit každodennost života je pro budoucí historiky neocenitelné.
Děkuji všem, kdo dočetl až sem ;-) UF
Papíry, samolepky a drobnosti jsou z kolekce Simple stories - Say Cheese z Liberce nebo z různých nákupů, kdy je potřeba to vše mít v košíku :-)
P.S. Také pracujete na svém Project Life albu, Smash deníku, nebo podobném formátu? Moc rádi vaše stránky zveřejníme na našem blogu. Pošlete
nám pár fotek, něco málo textu a my vám za odměnu pošleme slevový kupon v hodnotě 200 Kč na nákup v
e-shopu www.prettypapers.cz.
Moc hezké a taky moc hezky napsané. Souhlasím, že plánování a tvorba PL dokáže člověka oprostit od banálních starostí. Až si někdy říkám - chudák naše dítě, protože matka si s ním prohlíží knížku a druhou půlkou mozku přemýšlí, které fotky dát ještě vyvolat.
OdpovědětVymazatDěkuji za komentář i pochopení, Limetko. Někdy mám pocit, že jsem matka na částečný úvazek :-) K.
Vymazat