Foto a text: Mapo
Můj Project Life jsem pojala spíše jako deník. Od září loňského roku jsem se potýkala s psychickými problémy, s nikým jsem nekomunikovala, nechodila ven, netvořila jsem, nebyla jsem schopná cokoli udělat. Chodila jsem do práce, ale i to pro mě bylo utrpení.
Můj Project Life jsem pojala spíše jako deník. Od září loňského roku jsem se potýkala s psychickými problémy, s nikým jsem nekomunikovala, nechodila ven, netvořila jsem, nebyla jsem schopná cokoli udělat. Chodila jsem do práce, ale i to pro mě bylo utrpení.
Navštívila jsem paní doktorku, která mi hodně pomohla, a ta mi
doporučila psát si deník. Jenže já moc psát neumím, proto jsem přemýšlela, jak to udělat. V prosinci jsem objevila Project Life a u Didi
koupila své první album od Simple Stories. Bylo pouze malé, ale to pro mé účely
stačilo. Koupila jsem si malý fotoaparát, který nosím stále s sebou -
co kdybych viděla něco zajímavého:-) Postupně jsem se dokopávala udělat nějaké stránky, ale hlavně
chodit ven a fotit.
Díky paní doktorce a deníku jsem teď v pohodě a opět mám
radost ze života. A tady je malá ukázka mého snažení...
Vrchní desku jsem si trochu nazdobila, aby nebyla tak obyčejná.
Naše Markétka měla narozeniny, tak jsem zdokumentovala i dort s receptem.
Občas udělám i samostatnou stránku, když mám pouze jednu fotku.
Když se děti nudí dělají blbiny :-)
Vkládám většinou výlety a akce, které podnikneme.
Dovolená v Chorvatsku.
Návštěva leteckého muzea v Praze.
Zoo a království železnic.
I tohle jsem si založila, prostě i maličkosti potěší :-)
Koncert skupiny Depeche Mode mám na tři stránky, je to prostě moje srdeční záležitost.
Tak to je můj (náš) život. Díky němu žiju a mám radost ze života, z rodiny,
přátel. A tak to má být. Teď jsem ale zjistila, že malé album nestačí. Moc se mi líbí, jak tvoří své
album Didi a proto jedu s děvčaty na sraz do Liberce, abych se naučila vytvářet
i velké stránky. Už po týdnu sbírám fotky a navíc se dceři v září narodí chlapeček, tak bude
potřeba více prostoru.
Mějte se hezky. Martina - Mapo
P.S. Také pracujete na svém Project Life albu, Smash deníku, nebo podobném formátu? Moc rádi vaše stránky zveřejníme na našem blogu. Pošlete
nám pár fotek, něco málo textu (přibližně v rozsahu dnešního příspěvku)
a my vám za odměnu pošleme slevový kupon v hodnotě 200 Kč na nákup v
e-shopu www.prettypapers.cz.
Martino, moc moc ti rozumím. Já jsem naopak deník psát díky tomu přestala, protože jsem neviděla důvod proč dokumentovat něco, co mě stejně nebaví a nemá pro mě smysl. V říjnu to bude rok a teď mě to zpětně hrozně mrzí, protože dcera za tu dobu dělala obrovské pokroky ve všem...a já to nemám :-( . Díky za jiný pohled na svět.
OdpovědětVymazatMapo máš to moc hezké a jak píše Limetka, nejsi v tom sama. Mám za sebou podobné období kdy zavřít dveře od bytu a vyjít na ulici bylo jako pokořit Everest. Je to víc jak 10 let a scrap jsem ještě vůbec neznala. Já byla spíš ten deníkový typ formou každodenních zápisků do diáře.
OdpovědětVymazatJe moc prima, že tvá záliba se stala zároveň terapií, navíc tak pozitivní !
Držím palce ať se daří v životě i v lepení a těším se, až se v Liberci poznáme :-))
je to krásné a jsem ráda že jsi už v pohodě.
OdpovědětVymazatMoc pěkné stránky! A vítám Tě mezi těmi, co propadli PL. Ze začátku to vždy vypadá,že nebudou akce, fotky, zážitky. Ale jak se najde odvaha a chut´,začne se to lepšit a fotek narůstá a je fajn si je zpětně prohlížet.. i maličkosti, které potěší. Držím pěsti atˇvydržíš a pokračuješ.
OdpovědětVymazatMapo pěkné album. Je fajn, že je ti lépe a je dobře, že ti pomohl scrap a PL. To je důkaz o jeho pozitivním působení na člověka :-). Jen houšť.
OdpovědětVymazatMoc se ti stránky povedly. A jak píší holky, nejsi v tom sama. I já mám za sebou blbé období. Já místo deníku dělala Art journal. Je super, že nám naše záliba a kůň (protože to už není koníček) pomohli. Držím palce, ať už je jen a jen lépe.
OdpovědětVymazatDěvčata děkuji, teď už je to dobré, jsem ráda, že se líbí a ráda vás v Liberci potkám.
OdpovědětVymazatTo je naše arteterapie, díkybohu za ni :-) I já se moc těším na Liberec.
OdpovědětVymazatMarti, deník máš krásný a je super, že Ti pomohl postavit se zase na nohy. :-)
OdpovědětVymazat