Project Life - 20. týden

Milé ženy, jsem ráda, že jste opět zavítaly na blog a velmi si vašeho zájmu vážím :-) Z posledního zboží jsem zabavila velké balení kapes, dokončila jsem chybějící stránku z 20. týdne a mohu tedy opět navázat...

Tento týden se nesl ve znamení nemocí, kromě Adama jsme to odnesli všichni. Vtipné je, že já jsem nemocná nikdy nebývala, ale od Emy chytnu vždycky všechno. Petr je alergik, takže o něm ani nemluvím, ten má kapesník u nosu celý rok.

Vyzkoušela jsem tisk na čtvrtku s potiskem a přestože byla navíc i strukturovaná, vyšlo to celkem dobře, text je výborně čitelný. Někdy koukám na blogy na digitální Project Life a moc se mi líbí takový ten čistý styl, takže jsem si řekla, že své album zkusím "sjednotit" tímto písmem (Century Gothic, psala jsem o něm minule). Všechny texty od tohoto týdne píšu tímto fontem (haha, uvidím, jak dlouho mi to vydrží...)

Emičák dostal megaomalovánky, je to myšleno jako plakát na zeď, musely jsme je rozložit po celém jídelním stole, na její malinký stoleček se nevešly :-) Jen teda když tak vzpomínám, vymalovala tak maximálně jedno okýnko a už ji to nebavilo, budu jí to muset připomenout. Doplnila jsem to perfektní samolepkou a když to Ema viděla, pořád nechápala, jak jsem tam ty pastelky nalepila a ptala se, jestli tu tvářičku malovala ona :-)

Nikdy si nepamatuju, od kdy do kdy má doktorka ordinační hodiny, na internetu nemá pracovní dobu uvedenou, takže jsem si to konečně vyfotila a odteď budu mít přehled :-)

Tady snad ani není co dodat... :-) Děti jsou prostě kouzelný. Škoda, že si těch hlášek napamatuju víc. Ema vždycky něco řekne, hlavou mi blikne, že si to musím napsat, ale že to nechám na večer a večer zjistím, že vůbec nevím, co to vlastně řekla. Paměť se mi krátí čím dál víc :-(

Ať žije Picasa!!! No dokázaly byste vybrat jen jednu fotku? Kterej ten ksichtík je nej??? Všechny!!!

Haha, s touto kartičkou jsem si opravdu vyhrála. Tak jako je trochu přeplácaná... ale mně se líbí :-) Vlaječka je vlastnoruční, razítko foťáčku je z této sady, svorka je z této sady a písmenka jsou od Simple Stories. Datum jsem natiskla bílým Stazonem. Jak to děláte, když tisknete na fotky, že se vám to nerozmaže? Mně to prostě pokaždé lehounce uklouzne a můžu se snažit sebevíc...

Tato stránka je ještě teplá :-))) Dokončila jsem ji před chvílí, abych dnes měla co servírovat :-) Na to, jaká to byla rychlovka se mi celkem líbí. Měla jsem moc fotek a netušila, jak tam všechny nacpat, ale nakonec jsem si poradila, nic jiného mi nezbylo, nechtěla jsem obětovat ani jednu jedinou fotečku.

Začínáme dělat zábradlí na terase... Emoušek měl velký zážitek. Pán se jí zeptal, jestli si to chce taky zkusit a ona nadšeně souhlasila. Tak prostě bagrovala... haha, měly jste vidět, jak do toho byla zažraná :-)

Kvůli Project Life jsem ukradla dokonce podtácek pod pivo. A právě kvůli nedostatku místa to chvíli vypadalo, že ho ani nepoužiju. To by pak ale mé úsilí přišlo vniveč, takže jsem ho tam prostě nacpala :-) A jak se na stránce krásně vyjímá!

Jinak už jsem několikrát psala, že jsem vzdala snahu o české nápisy, protože se mi prostě líbí razítka i kartičky s těmi anglickými, je jich obrovský výběr a nechci být limitovaná pouze těmi českými. Miluju Keta razítka, jsem za ně vděčná, ale neobsáhnou všechno :-( Navíc i když Keta ráda udělá nápisy na přání, česky to všechno zní tak nějak divně. Abych tuto svou volbu oficiálně potvrdila a abych se oprostila od ostychu používat anglické nápisy, objednala jsem si velkou várku razítek od Technique Tuesday, konkrétně edici od Ali Edwards. Ali je velice populární designérka, tvoří především Project Life a její stránky se mi moc líbí. (Pokud by byl někdo stejně postižený s těmi razítky :-), mohu je na přání objednat, v e-shopu je mít nebudu. Jejich cena je 349 Kč za arch.)

Netuším proč, ale Emičák se na všech fotkách, kde jsme spolu, mračí... ale oni jí to jednou její děti vrátí!!! Story o broukovi je schovaná pod fotkou, jinak bych to tam nenaskládala. Tohoto velkého brouka s kilometrovýma tykadlama jsem našla na autě, když jsem jela k doktorce. Nesnáším jakýkoli hmyz, takže jsem ho prostě nechala být a říkala si, že jak se rozjedu, tak spadne. Nespadl, dojel se mnou až k doktorce, cca 6 km. A nejen tam, on se mnou dojel ještě i zpátky domů :-)

Tato fotka byla taky adept na vyhazov, už když jsem ji nechávala vyvolat, tušila jsem, že se mi na stránku nevejde, ale přesto jsem ji nechala vyvolat. A dobře jsem udělala. Protože jsem holka šikovná, na stránku se mi vešla. Jenže celá stránka byla moc tmavá a ta fotka tomu moc nepřidala. Takže jsem vybrala veselou kartičku a fotku schovala do kapsičky. Udělala jsem jí ozdobný štítek, aby se dobře vytahovala a hlavně, aby vůbec byla vidět. Razítko je taky ze sady od Technique Tuesday, hnědý inkoust na recy čtvrtce. Natištěno, čtvrtku jsem přehnula a dvojitě vystříhla, takže štítek je přes fotku nalepený oboustranně.

 

Jsem ráda, že jste nahlédly a v pondělí se můžete těšit na cestovní deníček od jedné z vás :-)

P.S. Také pracujete na svém Project Life albu, Smash deníku, nebo podobném formátu? Moc rádi vaše stránky zveřejníme na našem blogu. Pošlete nám pár fotek, něco málo textu (přibližně v rozsahu dnešního příspěvku) a my vám za odměnu pošleme slevový kupon v hodnotě 200 Kč na nákup v e-shopu www.prettypapers.cz.