pátek 27. září 2013

Project Life - 20. týden

Milé ženy, jsem ráda, že jste opět zavítaly na blog a velmi si vašeho zájmu vážím :-) Z posledního zboží jsem zabavila velké balení kapes, dokončila jsem chybějící stránku z 20. týdne a mohu tedy opět navázat...


Tento týden se nesl ve znamení nemocí, kromě Adama jsme to odnesli všichni. Vtipné je, že já jsem nemocná nikdy nebývala, ale od Emy chytnu vždycky všechno. Petr je alergik, takže o něm ani nemluvím, ten má kapesník u nosu celý rok.


Vyzkoušela jsem tisk na čtvrtku s potiskem a přestože byla navíc i strukturovaná, vyšlo to celkem dobře, text je výborně čitelný. Někdy koukám na blogy na digitální Project Life a moc se mi líbí takový ten čistý styl, takže jsem si řekla, že své album zkusím "sjednotit" tímto písmem (Century Gothic, psala jsem o něm minule). Všechny texty od tohoto týdne píšu tímto fontem (haha, uvidím, jak dlouho mi to vydrží...)


Emičák dostal megaomalovánky, je to myšleno jako plakát na zeď, musely jsme je rozložit po celém jídelním stole, na její malinký stoleček se nevešly :-) Jen teda když tak vzpomínám, vymalovala tak maximálně jedno okýnko a už ji to nebavilo, budu jí to muset připomenout. Doplnila jsem to perfektní samolepkou a když to Ema viděla, pořád nechápala, jak jsem tam ty pastelky nalepila a ptala se, jestli tu tvářičku malovala ona :-)


Nikdy si nepamatuju, od kdy do kdy má doktorka ordinační hodiny, na internetu nemá pracovní dobu uvedenou, takže jsem si to konečně vyfotila a odteď budu mít přehled :-)


Tady snad ani není co dodat... :-) Děti jsou prostě kouzelný. Škoda, že si těch hlášek napamatuju víc. Ema vždycky něco řekne, hlavou mi blikne, že si to musím napsat, ale že to nechám na večer a večer zjistím, že vůbec nevím, co to vlastně řekla. Paměť se mi krátí čím dál víc :-(


Ať žije Picasa!!! No dokázaly byste vybrat jen jednu fotku? Kterej ten ksichtík je nej??? Všechny!!!


Haha, s touto kartičkou jsem si opravdu vyhrála. Tak jako je trochu přeplácaná... ale mně se líbí :-) Vlaječka je vlastnoruční, razítko foťáčku je z této sady, svorka je z této sady a písmenka jsou od Simple Stories. Datum jsem natiskla bílým Stazonem. Jak to děláte, když tisknete na fotky, že se vám to nerozmaže? Mně to prostě pokaždé lehounce uklouzne a můžu se snažit sebevíc...


Tato stránka je ještě teplá :-))) Dokončila jsem ji před chvílí, abych dnes měla co servírovat :-) Na to, jaká to byla rychlovka se mi celkem líbí. Měla jsem moc fotek a netušila, jak tam všechny nacpat, ale nakonec jsem si poradila, nic jiného mi nezbylo, nechtěla jsem obětovat ani jednu jedinou fotečku.


Začínáme dělat zábradlí na terase... Emoušek měl velký zážitek. Pán se jí zeptal, jestli si to chce taky zkusit a ona nadšeně souhlasila. Tak prostě bagrovala... haha, měly jste vidět, jak do toho byla zažraná :-)


Kvůli Project Life jsem ukradla dokonce podtácek pod pivo. A právě kvůli nedostatku místa to chvíli vypadalo, že ho ani nepoužiju. To by pak ale mé úsilí přišlo vniveč, takže jsem ho tam prostě nacpala :-) A jak se na stránce krásně vyjímá!

Jinak už jsem několikrát psala, že jsem vzdala snahu o české nápisy, protože se mi prostě líbí razítka i kartičky s těmi anglickými, je jich obrovský výběr a nechci být limitovaná pouze těmi českými. Miluju Keta razítka, jsem za ně vděčná, ale neobsáhnou všechno :-( Navíc i když Keta ráda udělá nápisy na přání, česky to všechno zní tak nějak divně. Abych tuto svou volbu oficiálně potvrdila a abych se oprostila od ostychu používat anglické nápisy, objednala jsem si velkou várku razítek od Technique Tuesday, konkrétně edici od Ali Edwards. Ali je velice populární designérka, tvoří především Project Life a její stránky se mi moc líbí. (Pokud by byl někdo stejně postižený s těmi razítky :-), mohu je na přání objednat, v e-shopu je mít nebudu. Jejich cena je 349 Kč za arch.)


Netuším proč, ale Emičák se na všech fotkách, kde jsme spolu, mračí... ale oni jí to jednou její děti vrátí!!! Story o broukovi je schovaná pod fotkou, jinak bych to tam nenaskládala. Tohoto velkého brouka s kilometrovýma tykadlama jsem našla na autě, když jsem jela k doktorce. Nesnáším jakýkoli hmyz, takže jsem ho prostě nechala být a říkala si, že jak se rozjedu, tak spadne. Nespadl, dojel se mnou až k doktorce, cca 6 km. A nejen tam, on se mnou dojel ještě i zpátky domů :-)


Tato fotka byla taky adept na vyhazov, už když jsem ji nechávala vyvolat, tušila jsem, že se mi na stránku nevejde, ale přesto jsem ji nechala vyvolat. A dobře jsem udělala. Protože jsem holka šikovná, na stránku se mi vešla. Jenže celá stránka byla moc tmavá a ta fotka tomu moc nepřidala. Takže jsem vybrala veselou kartičku a fotku schovala do kapsičky. Udělala jsem jí ozdobný štítek, aby se dobře vytahovala a hlavně, aby vůbec byla vidět. Razítko je taky ze sady od Technique Tuesday, hnědý inkoust na recy čtvrtce. Natištěno, čtvrtku jsem přehnula a dvojitě vystříhla, takže štítek je přes fotku nalepený oboustranně.
 

Jsem ráda, že jste nahlédly a v pondělí se můžete těšit na cestovní deníček od jedné z vás :-)

P.S. Také pracujete na svém Project Life albu, Smash deníku, nebo podobném formátu? Moc rádi vaše stránky zveřejníme na našem blogu. Pošlete nám pár fotek, něco málo textu (přibližně v rozsahu dnešního příspěvku) a my vám za odměnu pošleme slevový kupon v hodnotě 200 Kč na nákup v e-shopu www.prettypapers.cz.

10 komentářů:

  1. Didi zase perfektní, jako vždy :-))

    Stazon - mám stejný pocit jako ty a je mi hned líp, když v tom nejsem sama. Přesně jak píšeš, Soustředím se vždycky jako blázen a stejně mám pocit, jako bych tiskla na led, vždy to nepatrně ujede.

    Ty obr omalovánky máme taky !! Z Lidla, ale u nás vede Sponge Bob :-)) a ty pastelky na fotce jsou boží, taky bych zbaštila, že to tam bylo :-))

    OdpovědětVymazat
  2. ;-) Suprácké! Ordinační hodiny- perfektní nápad! Taky s tím zápasím, tak jak půjdu k zubaři..foťák sebou, dík za dobrý nápad.
    Emča jako bagrista...nádhera!
    Brouk..fuj, teď jsem taky fotila potvoru, co nám vlezla domů, jen jsem jí musela přikrejt průhlednou krabičkou od aladine razítek, aby nezdrhla a šla vyfotit...co by člověk neudělal pro PL ;-)
    Jinak ty angl. razítka jsou moc krásné...jen kdyby měly aspoň český překlad...brala bych je hned.

    OdpovědětVymazat
  3. PS: Já zapoměla na Adámka...nádherné Ať žije Picasa!!! Souhlasím! Taky bych nedala ani jednu fotku pryč.

    OdpovědětVymazat
  4. Razítka od Ali Edwards jsou úžasná! Kdybys dělala hromadnou objednávku, ráda se přidám. Jen budu mít problém si vybrat který arch s razítky si vybrat nebo spíš: který potřebovat/chtít nebudu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Limetko, v Liberci je uvidíš na vlastní oko :-) Vezmu je s sebou. A ty ordinační hodiny mám taky vyfocené v mobilu, často teď pro Project Life fotím mobilem.

      Vymazat
    2. Tak to máš dobrý foťák v mobilu. Mám chytrý telefon, ale už mu budou 3 roky a technika pokročila :-) No, každopádně, myslím že hromadka by uspěla. Teď si vyrábím vlastní journ. kartičky a česky...ono to fakt není VONO. Ta angličtina je i v krátkém slovním spojení výstižnější, živější a údernější. Tak nějak to cítím. Ale snažím se i v češtině :-) A co se týká printables, konkrétně kartiček: strašně ráda bych si je tiskla celé v barvách, digiscrapbookových elementů pro PL jsou mraky, ale na čem to proboha tisknout? Spousta američanek si libuje na firmou persnicketyprints - ti jsou schopní tisknout i digi 12" stránky a tisknou běžne i kartičky pro PL a zasílají poštou. Kéž by bylo něco takového i u nás! Že bych využila mezeru na trhu? :-)))))

      Vymazat
    3. Limetko doufám, že tvoje kartičky v Liberci uvidím !! :-))
      Díra na trhu to určitě je, tak hurá do toho !!

      Vymazat
    4. Možná jste si všimly, že jsem trochu úchylná na tiskárny :-) No a když jsme s Irenou byly na té Ladronce, resp. ten další den jsme pak byly ještě na jiné akci, byl tam pán z nějakého fotolabu a měl přenosnou mašinku na fotky, něco na způsob kiosku třeba v DM, jen prostě bez té parády okolo - velký monitor a tiskárna velikosti pokladny v marketu... No a já se ho jen tak ze srandy zeptala, kolik to tak stojí... on sice neměl moc páru, ale plácl něco okolo 50.000, pak 30.000... Já měla za to, že tak minimálně 100-200.000. No ale za tuto cenu - mi v hlavě bleskla myšlenka, že kdybych si pořídila takovouhle mašinku, že bych konečně možná vyřešila své věčné problémy s fotkama - velikost, rámečky, kvalita, barvy... všechny drobné detaily, kterých si nikdo nikdo nevšimne a mně pořád iritují :-) Jsem si říkala, že bych mohla mít taky terminál a posílat vám s razítky a papíry i fotky ke scrapování :-))))) No ale pak z toho ta fotka vylezla... a zjistila jsem, že to je nějaké přebarvené... a zase mě to přešlo. To by fakt musela být mašinka za cenu s více nulami na konci, aby dělala pro dokonalé fotky :-) Ale to nevadí, svého snu a touhy po dokonalých fotkách se nevzdávám :-)

      No však si na téma kartičky a fotky pokecáme v Liberci :-) Holt Amerika je země velkých možností :-)

      Vymazat
    5. To by právě chtělo (na kartičky a ostatní digiprvky) nějakou pořádnou tiskárnu, ne obyč. inkoustovou ale asi laserovou, nějakou hodně profi a to by asi stálo pár set tisíc. K tomu zázemí, online soft+hardw. To abych si kolem toho postavila barák a v bance vyžebrala poooořádnou půjčku :-)

      Vymazat
  5. P.S.: Ordinační hodiny doktorky kam chodí dcera mám vyfocené v mobilu co se narodila, protože než bych našla kam jsem to založila...

    OdpovědětVymazat