Proč Project Life?

Foto a text: Kamila Š.

Jsem matka dvou holčiček, teď na mateřské, předtím jsem pracovala v montessori centru  a nyní také pracuji metodou Feuerstainova instrumentálního obohacování s dětmi i dospěláky. Vystudovala jsem Kulturní historii, proto občasné filosofické úvahy o smyslu dějin :-) Čas plyne a já zjišťuji, ač fotek plný PC, hlava je děravější a nezapomenutelné hlášky dětí jsou zapomenuty. Někdy se složka fotek prostě ztratí z počítače a ani v koši není. Tak jsem se rozhodla jet na druhý konec naší republiky s myšlenkou, že to vše musím napravit a někdo mi jednoduše ukáže, jak se to dělá. A ukázaly :-)

V následujících fotkách je zachycen proces vstupu do ZŠ v Č. Budějovicích. Pro mě to byl rozhodující okamžik, skončilo jedno a začíná další období. Proto jsem s tímto tématem začala. Nejde přímo o klasický Project Life, zachycení dní jak jdou za sebou. Rozhodla jsem se začátek dělit tematicky a od Nového roku mám v úmyslu jet po časové linii.

Vydaly jsme se na zápis. Po dlouhém rozmýšlení jsme zvolili obtížnější cestu každodenního dojíždění 20 km do ČB. Když jsme čekaly na schodech, tak jsem uvažovala o správnosti rozhodnutí. Sofi byla čerstvě šestiletá a ač se věnuji výchově a vzdělávání dětí, nevěděla jsem, zda už je sociálně "zralá". Dnes vím, že to zvládá. Před školou zamávám a jde sama s obrovskou taškou do třetího patra. A v podvečer si doma udělá úkoly. Taky sama.

Narozeniny - den jako malovaný, ale nálada pod psa. Asi když se na něco moc těšíme, tak si to dokážeme svým očekáváním dokonalého dne pokazit. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč se den nevyvedl.

1.den ve škole - po krátkém dýchánku v prázdné škole jsme se vydaly hledat učebnu 1.B., šatny a družiny. Moc učitelek nevědělo, kde máme hledat. Stoupaly jsme až do 3. patra po úzkých schodech a funěly o sto šest. Tedy já s Beátkou v náručí. Nechápala jsem, proč prvňáci musí být tak vysoko. Když zazvonilo, vešla třídní a za 10 minut nastal pro nás s Beou konec ve škole. Trošku mne to rozladilo a proto ty úvahy.

Zatím štastný konec. :-)