Project Life - 21. týden

Mé milé, já vím... omlouvám se... v posledních týdnech se sešly nepříznivé okolnosti a na blog prostě nezbyl čas :-( Prvně bylo hektické chystání do Liberce, další týden hektické vybalování (zboží) a balení (objednávek)... A když jsem si k tomu konečně o tomto víkendu sedla, dolepila jsem další týden, slavnostně ho vyfotila a začla jsem upravovat fotky... rozhodla jsem se, že už nadále NE-MO-HU vystát svůj zaseklý touchpad a klávesnicí píšící každé druhé písmenko a jala se spravovat :-) Výsledkem byl 100% nefunkční počítač, který chtě nechtě musel do servisu (uáááá!!!!!!!!) 

Vrátil se mi sice funkční, nicméně totálně vymetený od všeho (kde jsou má nastavení a instalace, programy, placený Office...?????? Fotky naštěstí mám!) a stále neopravený (proč si někdo neposlechne až do konce, když zákazník popisuje závadu????). Klávesy fungují na speciální heslo - vždy se mi to rozchodí, když si na FB začnu psát s Iriskou :-) Kdybyste někdy měly nějaký problém, taky to vyzkoušejte :-)

Dnes jsem ale dala Limetce slib, že stránečku večer zveřejním. Čekala ji sice asi trochu dřív, ale ještě stíhám (pokud si pohnu :D). Brečím si tu u toho, protože jsem se před chvílí odlíčila a nějak mi nedošlo, že mám před sebou ještě povinnosti, které nelze řešit se zavřenýma očima. Normálně mi oči neslzí, ale dnes jako na potvoru... Ale když já prostě musím... taky už se chci pochlubit novou stránečkou :-)

Chtělo se mi napsat, že tento týden se nesl ve znamení... ale zjistila jsem, že vlastně ve znamení ničeho. Vůbec nic se u nás nedělo (a přece je to na dvě stránky, haha). Ale abych dokončila větu, tak tento týden se nese plně ve znamení Simple Stories (to jste nečekaly, že ne? :D)

Na předchozí kartičce je moje zamilovaná fotka. Byla otřesná, ale v PicMonkey se mi ji podařilo změnit, lípla jsem tam digi-samolepku a opravdu moc se mi líbí. (Našim "libereckým" ženám připomínám, že přihlašovací údaje jsou stále aktivní a platné do 30.10.!!! Můžete tedy využívat i prémiové placené funkce.)

Všechny podkladové kartičky (až na výjimky, které zmíním) jsou z nových Simple Stories kolekcí - převážně Baby Boy a Him. Skládalo se to skoro samo :-)

Levá kartička je taky z miminkovské sady, ta pravá je zadní strana z předešlého týdne, zrovna se to tak hezky barevně hodilo. No a mé nové razítko v akci :-))) Jsem se fakt zamilovala! 

Adam touto dobou nedělal nic jiného, než jen ležel na zádech a na střídačku pozoroval své ruce. Držel si je hezky vzhůru, aby na ně dobře viděl :-)

Druhá strana je taky věnovaná chlapům. Já se tak někdy nasměju, když přemýšlím, co bych mohla přidat za "ozdoby"... :-) Byla to celá série fotek v podobném duchu, nevěděli, že je fotím. No a prostě jediná věc, která mě okamžitě napadla, byli Pat a Mat. Dokonalé!!!

Kartičky Simply Amazing a 24 seven jsou z kartičkové čtvrtky z kolekce 24/Seven od SS.

Tak jako nemůžu říct, že by ta stránka vyloženě ladila :-) Dokonce skoro vůbec... ale nějak mi pochyběly fotky a příběhy, byla jsem v časové tísni a ještě jsem chtěla vyzkoušet opravdu hodně jednoduchý styl. Měla jsem tu rozdělané nové sady a nechtěla jsem přidávat nic moc jiného. Prostě v rámci možností - mám hotový další týden, to se počítá :-)

Když jsem viděla tuto kartičku, nemohla jsem ji nepoužít :-) Z kolekce Him od SS.

 

Krásně barevná kartička Captured je ze sady Everyday, ta šedá hned vedle je opět klučičí (Him).

Ať žijí washi pásky!!! Rada nad zlato - když nemáte o čem psát, nalepte tam washi!!! To skoro nejde vidět, že tam mám jen dvě věty o ničem :-)

Tak jako není to vyloženě o ničem... :-) Je to o tom, že jsem byla pro poštu a krááásně pršelo a svítilo slunko a já jsem si potřebovala vyfotit kapky na skle a mokrou silnici.  Pak tam byli ještě čápi, ale na ty jsem neměla odvahu... fotím mobilem a to se fotí dost blbě, takže nejlépe oběma rukama... a to musela bych stát v zatáčce, kam ani z jednoho směru není moc vidět a to jsem si fakt netroufla :-(

Ono to vypadá, že jsem tento týden vlastně ani nemusela dělat, ale do PL patří i to "nic", co se (ne)děje. Alespoň pro mě... a pro Péťu asi taky, má z toho zábradlí radost, naučil se zase nějaké nové věci... 

A budu si pamatovat, že ve 21. týdnu (resp. jeho 2,5 měsících) Adama ještě pořád nebavilo zvedat hlavu... Sama jsem zvědavá, kdy se to zlomilo, protože teď už samozřejmě jinak než na bříšku se zvednutou hlavou neleží. Nevím, kdy zjistil, že je to tak mnohem lepší. Ale vím, že někde jsou fotky, kde to zničehonic uvidím - usměvavou tvářičku, která si na bříšku lebedí... ne ten zoufalej výraz, který předvedl právě na těchto fotkách :-) A vím, že až budu zpracovávat fotky z minulého týdne, kdy právě začal lézt, nebudu si to už dávno pamatovat a Adam mi možná bude capat okolo stolu. Proto to dělám... nechci tyto maličkosti zapomenout. Mrzí mě, že jsem PL neobjevila dřív, když byla Ema miminko :-( 

Hlavu vzhůru ženy, to dáme!!! Držím nám všem palce, abychom stihly zaznamenat vše, co je pro nás důležité.

A protože to bylo nějaké dlouhé, tak Kamču si necháme na pondělí, souhlasíte?

(Limetko, ještě mám 2 minuty :-))