Project Life - 25. týden

Tento týden je nabitý fotkami. Kompletace obou stran včetně dvou insertů mi trvala asi tři hodiny (včetně prohlížení Facebooku a zpráv na Seznamu :D), na mé poměry více než rychlé...

Tyto fotky jsem měla vložené v kapsách již delší dobu, takže stačilo jen stručně dopsat journaling, lehce dozdobit a bylo hotovo.

Kartička je z kolekce 24/7 od Simple Stories, stejně jako samolepicí číslice. Journaling jsem psala na počítači - nastavila jsem si velikost stránky na 6" x 4" (10,2 x 15,2 cm), upravila okraje podle potisku kartičky a modlila se, aby se mi to tam vešlo :-) Kde je to možné, snažím se zachovat stejnou velikost písma na 9 bodů (aktuálně už několik týdnů používám font Century Gothic)... Sobota mi ale stále běhala na další stránku, i když jsem se snažila text zkrátit... musela jsem tedy, i když nerada, zmenšit písmo na 8 bodů. A jak jsem se zabývala sobotou, byla jsem tak šťastná, že se mi ji konečně podařilo vmáčknout na jednu stránku, že jsem úplně zapomněla na neděli :-)))

Začaly tropy :-( Nic pro mě!!! Ale aspoň Emoušek si to užíval plnými doušky. Kartička se surfařskými prkny, postranní dlouhý proužek i všechny samolepky jsou z kolekce I Heart Summer od Simple Stories.

Tuto stránku už jsem neměla přichystanou, takže jsem se rovnou vrhla na novinkové kartičky od Simple Stories. Práci s nimi je tááák rychlá :-) Opravdu jsem jen vzala štos kartiček, dala si stranou několik favoritů a za minutku jsem měla sestavenou celou stranu. Všechny použité kartičky jsou z minikolekce Sn@p! Her. Vzala jsem ji původně jen tak do sbírky, ale včera jsem zjistila, že je boží!!!

Prázdné místo na fotce jsem vyplnila journalingem a malou chipboardovou ozdobou.

Tady mi trochu nesedl směr šipky, tak jsem si vypomohla kartonovými výseky od Kety :-)

POSTELOVÁ STORY...

Než se narodil Adam, objednali jsme Emě novou postel, abychom po návratu z porodnice měli kam uložit Adámka. Postel sice dorazila včas, jenže se nám ji nepodařilo složit, protože měla špatně vyfrézované otvory a vzhledem k ceně postele jsem nepokládala za vhodné, abychom si je museli ještě sami dovrtávat. S firmou jsme se tedy domluvili na reklamaci s tím, že si doma necháme rošty a matrace a pošleme zpět jen rám postele. I tak to byla spooousta zabitého času, ale co naplat. Naštěstí mi prošla i podmínka, že si pro postel pošlou kurýrní službu.

Mezitím už jsme se s Adamem z porodnice vrátili a Ema si udělala místečko u nás ve velké posteli. Novou postel nám doručili po necelém měsíci. Postoupili jsme ve skládání o další krok, ale opět tam byl jeden kousek, který jsme nemohli akceptovat (viz. 18. týden) a znovu ho kurýrem posílali na reklamaci. 

Náhradní kus přišel opět po měsíci... Petr tedy skládal dál. Dostal se do fáze, kdy mu neseděly dírky na zavěšení žebříku. Opět bychom museli vrtat sami. Nechtěla jsem ale dělat problémy s další reklamací, hlavně jsem potřebovala po skoro 4 měsích někam umístit Emičáka :-) Tak jsem postel našla na netu, abych se podívala, jak přesně je žebřík umístěný a kde přesně mají přidělané šrouby... a ejhle!!! Oni nikde žádné šrouby nemají!!! Představte si, že ve všech katalozích na internetu je tato postel vyobrazená bez jakýchkoli spojovacích šroubů (tak, aby detailistům jako jsem já ihned padla do oka :D)... Za celou tu dobu jsem si toho nevšimla, až když jsem se chtěla podívat, jak přesně to patří, zjistila jsem, že se zřejmě jedná o "esteticky" upravenou fotku. Proboha proč??? Když tam ten šroub je, tak tam je, ono to bez nich asi jen tak držet nebude, to dá rozum... ale mazat je na fotce??? Nechápu. To mě dopálilo, takže jsem volala do firmy, aby si hezky přijeli pro tu postel potřetí a tentokrát pro celou a naposled. Došla mi trpělivost. 

Ač jsem tomu do poslední chvíle nevěřila, firma nám za postel vrátila celou nemalou částku. Když započtu ty další náklady, které měli se zasíláním tam a zpět, je mi jich líto :-( Jako prodejce je chápu - sami toho s kvalitou zboží moc nenadělají. Člověk může namítnout, že takové zboží nemají prodávat... Jenže - snaží se mít širokou nabídku, aby mohli uspokojit potřeby každého zákazníka. I proto objednávají zboží, za které by ruku do ohně nedali. Sama vím, že často dávám přednost designu před kvalitou a mluvit si do toho rozhodně nenechám :-) Celá tato polemika je jen o tom, že každá mince má dvě strany a je fajn, když na to člověk koukne z obou stran. Mohu na firmu nadávat, že prodává nekvalitní zboží, ale na druhou stranu oceňuji, že co oni sami mohli udělat, to udělali. Mile a bez jakékoli jízlivé poznámky nebo neochoty... :-)

A jinak - vivat Simple Stories :-))) Jednoduché, svěží a vtipné...

Samolepicí štítky kupuji ve velkoobchodu a sama si na ně tisknu mřížku, aby nebyly takové sterilně bílé :-) Teprve potom na ně tisknu journaling.

Nedělní pohoda na oslavě narozenin...

Fotek bylo tento týden opravdu moc. Ráda jsem proto využila inserty ve velikosti poloviny 12" stránky od Becky Higgins. Na první pohled jde vidět, že patří k danému týdnu, protože jsou menší. Celá poloviční kapsa je vyplněná pouze fotkami (přední i zadní strana), nepoužila jsem ani žádné ozdoby.

Dovolila jsem si jen kartičku od SS a doplnila ji stužkami od Basic Grey. Ty jsou přilepené lepicí tečkou přímo na kapsu.

A protože se mi nikam nevešla jedna sáhodlouhlá rozprava s Emou, musela jsem vyrobit ještě jednu kartičku. Vycvaknu dvě dírky a taky přijde k danému týdnu. Kartička je potištěná razítky od My Mind´s Eye, obrázky jsem vybarvila akvarelovými pastelkami.

Na celé ploše zadní strany je nalepená fotka 10x15 cm.

---

P.S. Také pracujete na svém Project Life albu, Smash deníku, nebo podobném formátu? Moc rádi vaše stránky zveřejníme na našem blogu. Pošlete nám pár fotek, něco málo textu (přibližně v rozsahu dnešního příspěvku) a my vám za odměnu pošleme slevový kupon v hodnotě 200 Kč na nákup v e-shopu www.prettypapers.cz.