Project Life - 45. týden

Jojo, musela jsem přeskočit... Pokračuji nyní 45. týdnem, chybějících 20 budu muset doplnit později. Třeba o svátcích (ha ha hááá hááááá, až jsem se sama rozesmála, ale doufat můžu :D). 

Zasekla jsem se na skončené zkušební verzi Wordu, protože má originální licence zmizela po přeinstalování počítače v nenávratnu :-( Dnes jsem si Office konečně znovu nainstalovala a můžu pokračovat. Bohužel mi zmizely také všechny dříve stažené fonty... a protože všechno zlé je k něčemu dobré, objevila jsem dnes poklad. Odkaz ke stažení více než 3.500 fontů s českou diakritikou, vesměs nové, neokoukané. Neříkám, že jsou všechny použitelné, ale jako sběratel fontů mám ráda široký výběr :-)

Tato stránka vznikla docela vtipně. Věděla jsem, že budu přeskakovat týdny... Věděla jsem, že si musím vzít nové kapsy a nemůžu použít zadní stranu kartiček z "předchozího" 25. týdne. Jenže v okamžiku, kdy jsem se pustila do aranžování fotek a vybírání podkladů, jsem na to zapomněla. Výsledkem byla dokonalá souhra kartiček a fotek :-) Všechny "zadní" strany byly dokonalé a perfektně se hodily k fotkám. Došlo mi to, teprve když jsem chtěla začít lepit. Protože se mi ale připravená stránka moc líbila, hledala jsem podobné kartičky ze stejné sady (Sn@p! Her) a podařilo se mi to téměř do puntíku "okopírovat" :-)

Miluju hexagony, ale tohle je asi úplně první moment, kdy jsem je opravdu použila. A premiéru měly také flitry. Čekají tu na vložení do e-shopu snad půl roku a ještě jsem se k tomu nedostala. Ale slibuju, že to brzy napravím. Jsou úžasné!!!

Nápis TÝDEN je natištěný razítky Hero Arts a jednotlivá písmenka jsem obtáhla bílou gelovkou. Pěnová písmenka najdete tady. Momentálně jsou vyprodaná, ale během 14 dnů budou opět skladem.

Nedávno Petr konečně smontoval všechny skříňky v dětském pokojíčku (ehm, tak před dvěma měsíci) a stejně tam byl pořád stejný nepořádek...  Tady se mi podařilo vystihnout jednu světlou chvilku, chudák Péťa uklízením strávil skoro celé dopoledne :-)

Jako já vím, že to jsou vesměs holčičí barvičky :-) Ale fotky i kartičky mi barevně ladily a nemůže mi to ladit ještě i s pohlavím potomka. To už bych se dočista zbláznila.

Tento obrázek vpodstatě udal barevnost celé stránky. Veselá dětská kresba na neutrálním pozadí? Nene. Když už, tak už, ať nám z barviček přechází zrak :-)

Ovšem tato stránka barevnost té předchozí více než vyvážila :-) Sem mi zase barva nepasovala vůbec žádná. 

Protože jsem v tomto týdnu moc nefotila, konečně jsem mohla použít více posbíraných drobností, viz. ten Emičácký obrázek nebo jako tady účtenka z nákupu. No a Božkov a Meruňku jsem taky nemohla jen tak vyhodit.  V poslední době má Ema jednu oblíbenou větu: "Mamííí, tohle je hezký, že jo, to si musíme dát do alba."

A než jsme si všechny ty etikety daly do alba, ozdobily na chvíli naši ledničku. Naštěstí po uschnutí etikety přestaly lepit a magnetek tolik nemáme :-))))

 

Ovšem tato story je stejně NEJ-LEP-ŠÍ!!!! Tak čtěte...

Jako koho by to tak napadlo? No jedině chlapa... A jak si ještě mocně potáhl... až do krku :-))))))) Nejlepší bylo, že on to fakt tušil, jak se vyptával (tím je taky jasné, že v tom měl prsty!), mě to vůbec nenapadlo. Byly prošlý, to jo, to jsem mu neřekla, to by je nechtěl... ale že to je líh??? Je tam přece napsáno Nasivin!

A tady je Péťa hrdinou dalšího příběhu :-) Po roce fňukání, že nemá v čem spát, si  před týdnem konečně v Tchibu vybral pyžamo. Vzal si pro jistotu dvě, aby měl na další desetiletí pokoj. Jaké bylo jeho překvapení, když se mu po dvou nocích kalhoty na jednom místě rozpáraly (ne, já v tom prsty nemám, ženy, jděte!!!). Věděl, že na mě se s takovou věcí nemá cenu obracet. Tak vzal šití a zašil si je sám. V tu chvíli mi to prostě přišlo tak roztomilé, jak ani neceknul a vyndal si sám to šitíčko a poprosil mě jen, abych mu odmotala nit... (byly nové a prostě NEMĚLY KONEC, letěly pak všechny do koše).

Obličeje běžně neskrývám, ale tady to byla podmínka. Petr vyhrožoval, že pokud ho zveřejním neučesanýho s dlouhýma vlasama a s pleškou, tak použije hmaty a chvaty a zničí mé album :-)

Jaké barvy mám ráda? Bílou, šedou, červenou, zelenou, růžovou... Jaké barvy nemám ráda? Žlutou, oranžovou... a hnědou. A proto si koupím jaký věnec? Přece hnědý! Když to byla láska na první pohled. A hodí se nám do chodby, kde jsou dvoje dveře v úplně stejné barvě. Je od PetryH a je boží! Nic na něm neuschne, neopadává a za pár let bude pořád stejně krásný :-) A kromě věnce jsem pro Emu objednala složky na výkresy, aby se nám tu neválely na několika různých hromadách. Vše co tady sesbírám půjde do složky 2013 a příští rok můžeme sbírat další umělecká dílka.

Sice ještě nebylo Martina, ale kdo by v pondělí pekl husu? My jsme ji měli v sobotu. Nápis jsem na fotku přidala rovnou v editoru PicMonkey, druhý nápis "love that" je razítko od Ali Adwards.

---

P.S. Také pracujete na svém Project Life albu, Smash deníku, nebo podobném formátu? Moc rádi vaše stránky zveřejníme na našem blogu. Pošlete nám pár fotek, něco málo textu a my vám za odměnu pošleme slevový kupon v hodnotě 200 Kč na nákup v e-shopu www.prettypapers.cz.